Tři ženy pana Wrighta (Ukázka, strana 99)

ně opřela o hranu stolu, konečky prstů spojila do tvaru věžičky, jak to lidé v nadřazené pozici obvykle dělávají, zlehka nadzdvihla obočí a užívala si ten opojný pocit vedoucího hovořícího se svým podřízeným. „Sakra,“ hvízdl Trip a zakřenil se, „to ti vážně sedne.“ „Tak se dejte do vysvětlování, Mitchelle,“ zavrčela na něj. „Je to prosté,“ začal, „tvoje nová firma potřebuje adresu. Ty zase potřebuješ místo, který ti bude neustále připomínat, že to, co děláš, je skutečná práce, a nejsi žádný amatér, co pracuje v teplákách na gauči.“ Chtěla ho přerušit, on ji ale okamžitě zarazil jemným „pšt“. „Navíc i já potřebuju mít v téhle oblasti svou kancelář.

Kaváren už mám po krk a ty slavné coworkingové prostory jsou snad ještě horší. Ostatní si tam můžou vodit psy, hrají tam příšernou hudbu a polovina všech těch rádoby filmových producentů stejně jen doufá, že náhodou zaslechneš jejich telefonát. Takže si tady zaberu druhou volnou kancelář, ale zbytek je tvůj. Veškeré náklady budou prozatím na mně, můžu využít odpisu pohledávek.“ Teď Lark nálada zase trochu poklesla. Takže to nakonec vlastně není její kancelář? Trip ovšem její námitky s předstihem vyvrátil, takže nestačila říct ani půl slova. „Na dveřích bude tvé jméno, telefonní číslo je zaevidováno pod Larkspur, nebo jakkoliv budeš chtít svou novou firmu nazvat. Pronájem prostor bude napsaný na mě, ale věř mi, nebudu ti do ničeho mluvit.“ „A když budu chtít, abys mi do toho mluvil?“ Usmál se. „Ty jsi šéfka, slečno Robinsonová.“ * * * Obchodní smlouvu Lark podepsala před pár dny, krátce po večeři v Soyokaze. Svědčila jí přitom samozřejmě 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297569

Callie a smlouvu notářsky ověřoval úředník. Trip Lark nabádal, aby si nechala tolik času, kolik jen bude potřebovat, a aby smlouvu prošla se svým vlastním právníkem.

Jako by snad nějakého měla! Protože nechtěla zbytečně utrácet peníze za právnický posudek, celou smlouvu si raději sama několikrát přečetla, slovo za slovem, dokud si nebyla stoprocentně jistá, že z Tripovy strany nenarazila na žádné tajemné dodatky podbarvené špatnými úmysly. A popravdě už jen fakt, že ji sám nabádal, aby smlouvu prostudoval její právník, naznačoval, že žádné zlé úmysly velmi pravděpodobně neměl.

Ano, sice jí nabízel jen polovinu částky, kterou vyložili na stůl v Hunter-Cash, na druhou stranu, díky Tripovi si mohla hru ponechat ve vlastnictví, povzbuzoval ji v tom, aby mířila vysoko, a především věřil, že dosáhne úspěchu a její zisky budou nakonec mnohonásobně vyšší.

Vysvětlil jí, že v prvním kole do ní chce investovat štědře a do jejího rozbíhajícího se podniku chce vložit co nejvíce financí. Na oplátku žádal pouze dvacet procent ze zisku poté, co se podaří pokrýt vložené náklady. Navíc po Lark teď ani nechtěl platit pronájem kanceláře.

Ještě předtím si jeho identitu samozřejmě prověřovala na internetu. Nenašla toho o něm příliš mnoho.

Vyprávěl jí, že během provozování investičního fondu spolupracoval s menší skupinou handicapovaných klientů, kteří ho znali na základě jeho pověsti. Jakmile se jednou stal takzvaným „andělským investorem“, musel zůstávat dostatečně nenápadný, protože bylo jasné, že má-li někdo peníze nazbyt, rozhodně bude středem zájmu ostatních. Navíc měl příliš mnoho práce, než aby se stíhal zaobírat Facebookem, Twitterem nebo Instagramem. Lark našla jen poměrně zanedbaný profil na LinkedIn a velmi prosté webové stránky s jednoduchým kontaktním formulářem. V Googlu pod jeho jménem také nevyskočilo mnoho odkazů. Zdálo se jí, že jeho minimalistická sebepropagace je vlastně osvěžující a sym99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297569

patická, a dokonce i Callie, která si stále hrála na ďáblova advokáta, se pomalu, ale jistě přesvědčovala o tom, že ten Trip nejspíš až tak nebezpečný nebude.

Hm, těším se, až toho tajemného pana Neznámého potkám osobně, vyjádřila se Larčina matka v jedné z textovek.

Během oběda v nedaleké bageterii se Trip zeptal, co bude podle Lark další krok v jejím podnikání. „No, já sama jsem o žádném konkrétním obchodním plánu nikdy nepřemýšlela, ale dívala jsem se, jaké strategie zvolili jiní začátečníci v tomhle oboru…“ Trip ji napjatě poslouchal a energicky přikyvoval. „… a divil by ses, kolik z nich prorazilo díky platformě Kickstarter.“ Trip se zatvářil, jako by kousl do kyselého jablka. „Tam jde ale o přímý prodej, ne? Jednotlivci, kteří si v podstatě předem objednávají tvou novou hru?“ Lark přikývla. „Tihle lidé jsou svým způsobem taky investoři. Ale já, jako tvůj hlavní přímý investor, bych tě rád přivedl k tomu, abys takhle netroškařila. Co kdybychom příští měsíc věnovali vypracování obchodního plánu, který by zahrnoval produkci, výrobu, distribuci i marketing?

S distribucí ti rozhodně můžu pomoct. Mám známé, kteří se vyznají v maloobchodním prodeji a můžou eventuálně dohodnout i přímé setkání s většími distributory, jako je Alliance, pokud bys měla zájem. Vlastně mě ještě napadá, že znám někoho, kdo mi dluží menší laskavost v Target Corporation, to by bylo ještě lepší. Chceš vidět svou hru na pultech všech těch velkoobchodních prodejců?“ Lark odložila na stůl z poloviny snědený sendvič s černými fazolemi a avokádem. Stejně ani nevnímala, co jí. „Ano, samozřejmě že chci, jen si nejsem tak úplně jistá, jestli vůbec tímhle způsobem dokážu přemýšlet.“ „I pro mě je to nové prostředí, ale můžeme se v něm naučit pohybovat společně.“ „Proč tohle všechno vlastně děláš?“ zeptala se.

100 Ukázka elektronické knihy