la absentovala beletrie, v následujícím roce ale byla otištěna díla K. D. Balmonta, M. I. Cvetajevové, D. S. Merežkovského či K. Čapka. Prvotní intenzivní nakladatelská činnost silně vyčerpávala finanční prostředky, jež nakladatelství mělo k dispozici, a nedostatek financí vedl Ljackého k žádosti o finanční podporu. Nakladatelství trpělo i nízkou prodejností, a tím se u banky a tiskárny zadlužilo obnosem ve výši 4 760 000 Kč. Tato částka nebyla pravděpodobně konečná, jelikož nakladatelství mělo řadu knih v tisku. Již v této fázi ale byla vznesena otázka zastavení činnosti. Podle záznamů nabízelo ministerstvo pomoc nakladatelství odkoupením knih za 3 000 000 Kč.95 Profesor Ljackij adresoval valné hromadě nakladatelství zprávu, ve které žádal, aby byl zproštěn vedení nakladatelství z důvodu pracovního vytížení, a to od 30. června 1925.96 Žádosti bylo vyhověno a jeho odchod oficiálně oznámen 7. října 1925. Ačkoli se Ljackij rozhodl nakladatelství opustit, byl požádán, aby byl jako člověk s dlouholetými zkušenostmi i nadále nápomocen při organizaci nakladatelské činnosti.97 Že se tak stalo, potvrzuje korespondence s Khynem a Richterem, která probíhala ještě v roce 1933.98 Podle bilance roku 1928 se nakladatelství neustále pohybovalo v záporných číslech, jelikož zisk společnosti nebyl tak vysoký, aby dostačoval ke splacení dluhů. Jen věřitelům nakladatelství dlužilo přes 3 000 000 Kč.99 Od roku 1928 mělo docházet k likvidaci nakladatelské činnosti, která byla zredukována pouze na knihkupeckou. Za účelem prodeje a zvýšení zisku společnosti byly sestavovány seznamy knih. Také se hledalo spojení se sovětským Ruskem, což se ovšem nesetkalo s úspěchem.100 Od roku 1928 nakladatelství působilo jen v omezené míře, přitom ale mělo na skladě nemalé zásoby ruských not a tiskovin. I přes útlum činnosti nakladatelství obchod fungoval až do roku 1938.101 Podle zprávy ze zasedání Legiobanky se likvidace nakladatelství vlekla až do zmíněného roku.102 Zprvu ambiciózní plán a start tedy nakladatelství neustálo. Podle nesignovaného a nedatovaného dopisu neslo Ruské vědecké kolegium (Русская ученая коллегия) odpovědnost za odbornou a literární úroveň, což bylo uvedeno v každé knize Vědeckých akt (Ученые записки). Na činnost nakladatelství měl ale vliv celý kolektiv jeho zaměstnanců.103 Nesmíme rovněž zapomínat, že fungování nakladatelství bylo výrazně ovlivněno Ruskou pomocnou akcí, jejíž součástí nakladatelství bylo. Zásadní bylo také spojování nakladatelství s politikou státu. V neposlední řadě byla zjevně podceněna finanční stránka chodu nakladatelství – vysoké sumy se na jeho fungování vynakládaly, přestože se neustále pohybovalo v záporných číslech. Nebyla to tedy pouze jedna, ale hned série příčin, kvůli kterým nakladatelství v roce 1939 definitivně zaniklo.
95 96 97 98 99 100 101 102 103
F. Richter Ministerstvu zahraničních věcí 8. ledna 1930, LA PNP, fond J. A. Ljackij, 52/69/3613. Zpráva Ljackého Valné hromadě, LA PNP, fond J. A. Ljackij, 52/69/3690. Vyjádření Ministerstva zahraničních věcí, LA PNP, fond J. A. Ljackij, 52/69/3621. Dopisy J. Khyna J. A. Ljackému, LA PNP, fond J. A. Ljackij, korespondence vlastní, přijatá, 52/69/2087–2094. Zpráva k 20. únoru 1929, LA PNP, fond J. A. Ljackij, 52/69/3575. Ibid. И. А. Шомракова, Евгений Александрович Ляцкий – издатель русского зарубежья, s. 362. Z. Sládek – L. Běloševská (ed.), Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice, s. 107. Nesignovaný dopis z 30. prosince 1929, LA PNP, fond J. A. Ljackij, 52/69/3740.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297454
Působení Ljackého na Univerzitě Karlově Ljackij byl členem profesorského sboru Univerzity Karlovy v letech 1922–1938. Po dosažení věku sedmdesáti let odešel v roce 1938 do výslužby, ale podle archivních záznamů přednášel ještě v následujícím akademickém roce 1939/1940. Působil na Filozofické fakultě, kde mu byl udělen titul nejprve smluvního a následně řádného profesora. Tento fakt je pozoruhodný s ohledem na skutečnost, že Ljackij v Rusku neobhájil ani magisterskou dizertaci a jeho pedagogické zkušenosti byly velmi skromné.104 Na fakultě přednášel jako literární historik především o dějinách ruské literatury. Jeho přednášky se podle archivních materiálů Univerzity Karlovy těšily velké oblibě a některé z nich navštěvovalo až okolo dvou set studentů.105 Přednášky a cvičení, které Ljackij na Univerzitě Karlově vedl, shrnuje Tab. 6. Tab. 6. Kurzy vedené Jevgenijem Ljackým na Univerzitě Karlově106 Semestr, rok ZS 1922/1923 LS 1923 ZS 1923/1924 LS 1924 ZS 1924/1925 LS 1925 ZS 1925/1926 LS 1926 ZS 1926/1927 LS 1927 ZS 1927/1928 LS 1928 ZS 1928/1929
104 105 106
Kurzy a semináře Ruská literatura XIX. století; Turgeněv a jeho doba Ruská literatura XIX. století (druhý díl); Turgeněv a jeho doba Dějiny ruské literatury druhé polovice XIX. století; Vůdčí ruští kritikové XIX. století; Cvičení o F. M. Dostojevském a L. N. Tolstém Tolstoj jako umělec a filosof; Otázky literatury a kulturního dění v souvislosti se jménem Tolstého; Cvičení Poslední desetiletí XIX. a začátek XX. století; Národní slovesnost v jazyce i historické tradici; Praktická cvičení o látce probírané v přednáškách Poslední desetiletí XIX. století a začátek XX. století ruské literatury; Národní slovesnost v jazyce i historické tradici; Praktická cvičení o látce probírané v přednáškách Poslední desítiletí v ruské literatuře XIX. století; Hnutí národních a společenských ideí v ruském románě; Praktická cvičení o látce probírané v přednáškách Hnutí národních a společenských ideí v ruském románě (pokračování zimního semestru); Literatura koncem XIX. a začátkem XX. století; Cvičení na témata z přednášek Jazyk a život v klasic. periodě ruské literatury; Krize literární tradice (konec XIX. a začátek XX. věku); Cvičení Ideologie realismu v ruském románu; Slovo o polku Igorěvě (Umělecká kompozice a jazyk); Rozbor látky čtené v přednáškách Gogol a jeho směr v ruské literatuře; Čtení a výklad „Slovo o polku Igorově“ (Pokračování); Rozbor látky čtené v přednáškách Básníci puškinské školy a mladý Turgeněv; Umělecký vývoj L. N. Tolstého; Rozbor látky čtené v přednáškách Psychologické zásady evropské novely (Čechov, Maupassant, Neruda); Přehled nejdůležitějších spisů ruské literatury od začátku písemnictví do XX. století vzhledem k západoevropským vlivům; Cvičení na látku probranou v přednáškách
М. Магидова, Под знаком каталогов и материалов к..., s. 395. Л. Белошевская, Российские литературоведы-эмигранты в межвоенной Чехословакии, in: Российские ученые-гуманитарии в межвоенной Чехословакии. Cборник статей, Moskva 2008, s. 29. AUK, fond Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Seznam přednášek, které se konati budou na Filosofické fakultě University Karlovy, Praha 1922–1940.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297454
LS 1929
Přehled nejdůležitějších spisů ruské literatury od začátku písemnictví do XX. století vzhledem k západoevropským vlivům (pokračování); A. S. Puškin a puškinský směr v ruské literatuře; Cvičení na látku probranou v přednáškách
ZS 1929/1930
Cvičení o látce probrané v přednáškách
LS 1930
Hlavní etapy v rozvoji ruské literatury v souvislosti se západoevropskými vlivy; Ideologie a kompozice ruského románu; Otázky metodologické a stylistické
ZS 1930/1931
Klasikové ruské literatury XIX. století; Ruský jazyk, jeho historický rozvoj a gramatické tvary; Cvičení z látky probrané v přednáškách
LS 1931
Klasikové ruské literatury XIX. století; Skladba jazyka ruského; Cvičení z látky probrané v přednáškách
ZS 1931/1932
Doba sociálního kriticismu v ruské literatuře XIX. století (Někrasov, Pisemskij, Saltykov, Lěskov); Skladba ruského jazyka; Dostojevskij v zápase s materialismem
LS 1932
Doba sociálního kriticismu v ruské literatuře XIX. století (Pokračování: Saltykov, Uspenskij, Ostrovskij); „Slovo o pluku Igorěvě“, styl a kompozice; Cvičení na látku probranou v přednáškách
ZS 1932/1933
Krize literární ideologie a literárních forem na konci XIX. a v prvých desítiletích XX. století (publice); Jazyk puškinských pověstí a současná literární řeč; Cvičení z látek probraných v přednáškách
LS 1933
Tolstoj a Dostojevskij jako umělci a myslitelé; Nejstarší památky ruského písemnictví po stránce jazykové a obsahové; Cvičení z látek probraných v přednáškách
ZS 1933/1934
–
LS 1934
Turgeněv a jeho doba; Puškin a Lermontov jako tvůrci ruského básnického jazyka; Cvičení z látek probraných v přednáškách
ZS 1934/1935
Ruská literatura XX. století. Nové metody při analýze literárního procesu; Jazyk současné literatury; Otázky nejnovější teorie literární tvorby
LS 1935
–
ZS 1935/1936
Ruská literatura a jazyk XI.–XIV. století; Krize realismu v ruské literatuře 20. století; Čtení starých památek
LS 1936
Ruská literatura v době mongolského jha (XIII.–XIV. století); Literatura 20. století (jazyk, styl, teorie); Rozbor látky probrané v přednáškách
ZS 1936/1937
Ideologie a jazyk ruské literatury epochy Ivana Hrozného; Otázky umělecké tvorby XX. století
LS 1937
Umělecká kritika a poezie v XX. století; „Revizor“ Gogolův na ruské scéně
ZS 1937/1938
Úvod do studia ruské literatury; Problémy současné kritiky (jazyk a styl)
LS 1938
Literatura, kritika a jazyk za posledních sto let; Čtení a rozbor díla Čechovova a Gorkého
ZS 1938/1939
Rozbor látky probírané v přednáškách
LS 1939
Ruská gramatika v historickém vývoji ruského jazyka a literatury; M. J. Lermontov; Cvičení a čtení v látce probrané v přednáškách
ZS 1939/1940
Klasický styl ruské literatury druhé pol. XIX. století; Tvorba hr. Aleksěje Konstantinoviče Tolstého, představitele klasického stylu
100 Ukázka elektronické knihy