MICHELLE CONDEROVÁ
svého zájmu. Cassidy se tísnila v chumlu ostatních hostů a měla na sobě šaty, které jí vybral. Srdce mu poskočilo radostným vzrušením. Vypadala v nich přesně tak, jak si představoval. Hned mu bylo jasné, že se bude muset pořádně ovládat, aby jejich vztah udržel na „čistě profesionální úrovni“, jak o tom mluvil s bratrem. Cassidy tlouklo srdce jako šílené. Upírala oči na Logana a nedokázala se ani pohnout. Sledovala, jak si k ní razí cestu davem, a byla v ní malá dušička. Už na sobě neměl uniformu. Převlékl se do elegantního smokingu s motýlkem. Vlasy měl sčesané dozadu a živé modré oči byly plné podráždění. „Jdeš pozdě,“ přivítal ji nasupeně. „To se ti vůbec nepodobá. Už jsem si myslel, že pro tebe budu muset někoho poslat.“ „Omlouvám se, Vaše Jasnosti,“ uklonila se Cassidy. Stěží skrývala rozčarování, že jí Logan neřekl, jak jí to sluší. Současně byla na sebe nazlobená, že jí na jeho pochvale tak záleží, a vážně se zaobírala myšlenkou, že se otočí a vrátí se na pokoj. Jako by to Logan vycítil, uchopil ji za paži, aby mu neutekla. „Už jsem ti přece říkal, že se mi musíš uklonit pouze tehdy, když mě ten den spatříš poprvé. Pak to už není nutné ani žádoucí.“ Cassidy se v krku zhmotnil knedlík z toho, že zase něco popletla. „Ale já tě dnes večer vidím poprvé,“ bránila se. Logan se zachmuřil. „Já jen… Zase nemáš brýle.“ Cassidy v duchu zaúpěla. Snad se její šéf zase nemíní bavit o brýlích! „A já jsem ti už přece říkala, že je nosím jen na čtení. A mimoto se nehodily k šatům.“ „Mně se v nich líbíš.“ Cassidy několikrát pohodila hlavou, až se jí kolem tváří zavlnily narovnané vlasy. Její nitro plnila 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297388