Postavil se na postel, tác plný rektálních teploměrů a lahviček s léky rozmetával po celém oddělení a přitom křičel: „Do zadku už ne. Do zadku už ne.“ Nevím, jestli si pana Sancheze ponechali na psychiatrickém oddělení, kam ho poslali na pozorování, ale vím, že pan Sanchez promluvil za mě i za ostatní pacienty, kteří jsme byli příliš slabí a submisivní, než abychom se ponižujícímu zacházení vzepřeli. Výzkumník Ed Megargee se dotazoval skupiny odsouzených vrahů na to, jak v minulosti zvládali agresivitu. Rovněž je podrobil řadě osobnostních testů, aby zjistil, jestli jsou mezi nimi nějaké rozdíly.81 Zjistil, že ve srovnání s normální populací jsou při vyjadřování agresivních pocitů buď bez zábran, anebo mají zábrany nadměrné. Impulzivní typy měly dlouhou historii rvaček a těžkého ubližování na zdraví. Na druhé straně, u příliš inhibovaných vrahů byl jejich zločin první příležitostí, kdy své skrývané pocity projevili navenek. Navzdory provokacím v minulosti málokdy či vůbec kdy dokázali své nepřátelské pocity vyjádřit, byť jen slovně. Tento výzkum rovněž odhalil, že na rozdíl od vražd spáchaných impulzivnějšími typy byly vraždy spáchané nadměrně inhibovanými muži všechny neúměrné aktuální situaci. Zjistili jsme, že extrémně nesmělí jedinci jsou více inhibováni než nikoli nesmělí, měřeno podle osobnostního testu (MMPI). Mel Lee z našeho výzkumného týmu nedávno zjistil, že u lidí, kteří se dopustili své první vraždy, je větší pravděpodobnost, že jsou nesmělí, než u pachatelů opakovaných útoků. Ve vězeňském vzorku 20 lidí z každého typu 70 % vrahů prvního typu uvádělo, že jsou nesmělí, zatímco u opakovaně agresivních pachatelů byla nesmělých pouze jedna třetina. Patologické dopady nesmělosti u žen jsou méně patrné než u mužů. Společnost neschvaluje ani neposkytuje možnosti uspokojení při neosobním sexu; lokální hospůdky mezi zákazníky nerady vídají ženy. Jejich osamělá existence v domácnosti, oddělená od běžných povinností podnikatelského světa, činí neschopnost ženy normálně fungovat méně patrnou než u jejího mužského protějšku. Nesmělá žena si může psát deník coby šílená, osamělá, frustrovaná žena v domácnosti, aniž by si její deník někdo kdy přečetl. Může být alkoholičkou již dávno předtím, než si toho kdokoli všimne, pokud se jí daří posílat děti do školy a podávat večeři na stůl. Patologie je však přítomna, i když není ozářena neónovými světly. Osamělost a izolace nesmělé ženy se nejspíš projeví duševní depresí, jež vyústí do zneužívání léků, alkoholových excesů, umístění v psychiatrické léčebně a do bezmoci, které často končí pokusem o sebevraždu. (O sebevraždu se
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297351