32. ÚTĚK, TOUHA A JEDNOTA (Rituální caffè latte) Eva: „Já bych si chtěla udělat rituál na to, že už dlouhé roky vždy někoho potkám, trvá to velice krátce a z nějakého důvodu to zase skončí. Buď se rozejdeme, nebo jsou ti partneři zadaní, nebo nechtějí, nebo prostě jsou nějak nevhodní. K tomu musím říci, že v sobě mám takový zvláštní protipól; primárně totiž nemám se samotou problém. Tak třeba jezdím na týdny do hor, dělám hodně věcí sama, potřebuji hodně nezávislosti, ale zároveň bych chtěla poznat toho pravého muže a konečně si užít hluboký a trvalý vztah.“ Jan: „A co bylo v tvé původní rodině – tedy s tátou a mámou a jinými předky?“ Eva: „Táta je Čech a maminka Němka. Jsou spolu a alespoň mně se zdá, že se milují. Všichni říkají, že jsem hodně po mamce, ale já zjišťuji, že jsem taky dost podobná tátovi.“ Jan: „A dědečci a babičky?“ Eva: „No, moje babička z máminy strany byla vystěhovaná, nebo tedy odsunutá z dnešního Polska. A děda a babička z tátovy strany měli docela zajímavý osud – babička strašně toužila po partnerovi, hlavně protože už měla věk na vdávání a její předchozí vztah byl bolestivý a nevyšel. A když poznala dědečka, zamilovala se do něj a chtěla vybudovat rodinu. Ale ten můj děda se vůbec nechtěl ženit, nebyl to rodinný typ a nakonec od své ženy, tedy od té mé babičky, odešel a táta ho už pak nikdy neviděl. Já ho pak tajně vyhledala a zjistila jsem, že je tátovi strašně podobný a že je to takový ten vlk samotář v naší rodině. Že má rád ‚svůj klid‘. Takže mám pocit, že tyhle dva póly se 79
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297200