představovat překážky, protože můžeme použít velké množství způsobů kódování apod. Pro potřeby ukládání dat používáme databáze, které mají jednoznačně navrženou strukturu, a podle nich se též řídíme při přístupu k datům. Nemůže nás tak zaskočit uživatelova kreativita, a navíc můžeme omezit zápis i čtení jen pro některé tabulky. Zkušenější uživatelé si taktéž často pomáhají takzvanými makry, kdy lze naklikat i naprogramovat postup zpracování a aktualizace dat v souboru. Makra velmi usnadňují práci, nicméně jsou příslovečnými dobrými sluhy, ale zlými pány. Především jsou ad hoc určena pro dané aktivity a musí být někým spravována a dokumentována, jako je tomu u jakéhokoli programování. Představte si, že máte zaměstnance, který takový soubor s velmi ceněnými daty spravuje, a úplně se s ním nepohodnete při jeho odchodu z firmy. To může znamenat nejen komplikace, ale i značné finanční i nefinanční ztráty (zákazník jistě nebude rád, že jste přišli o jeho data). Navíc makra jsou vstupní branou do vašeho IT světa pro nekalé živly (vzpomeňte na to, až budete odklikávat políčko „Povolit“ u staženého Excelu, které vás varuje, že může obsahovat viry). Spousta uživatelů si vybere jeden nástroj z balíku a ten pak používá doslova na všechno, přestože mají k dispozici vhodnější. Typickým příkladem je použití Excelu jako textového editoru (místo MS Word). Taková data jsou pak pro datovou vědu prakticky nepoužitelná.
Proč jej stále milujeme? Znamená to tedy, že bychom neměli Excel používat vůbec, nebo se mu vyhnout pro užití v datové vědě? Odpověď zní ne a ne. Všeho s rozumem. Celkově vzato by měla být snaha zredukovat používání tabulkových procesorů pouze k účelům, k nimž byly určeny. Využití však můžeme nalézt i jinde:
84
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS296890