Kapitola 12
Asi čtvrt hodiny poté, přijela sanitka a bílé vozidlo. Z něho vystoupil muž v hnědé kožené bundě a sympatická dlouhovlasá blondýnka. Byl to policejní inspektor Larsen a jeho kolegyně seržantka Vickersenová. Dalo se čekat, že se nás budou ptát, co se tam stalo. Ještě před jejich příjezdem jsem Elisu a Bjorna požádal, aby trvali na tom, že se tam objevil neznámý muž. Nic víc. Elisa mě poslechla, ale Bjorn se bál a řekl, co doopravdy viděl. Inspektor Larsen mu moc nevěřil, proto se nás ptal znovu, jestli jsme někoho takového viděli. „Já nic neviděl,“ řekl Alex. „Viděla jsem ho na chodbě. Vylekala jsem se a utekla ven. Pak se ozval výbuch,“ vypověděla Elisa. „A ty?“ podíval se na mě inspektor. „My jsme byli s Alexem nahoře, když nastal ten výbuch, chtěli jsme se podívat, co se stalo, ale když se ozval druhý výbuch, dostali jsme strach a utekli ven.“ „Co jste tam dělali?“ zeptala se seržantka Vickersenová. „Jsou přece prázdniny,“ vstoupil do toho znovu inspektor. „Připravovali jsme třídu pro první ročníky,“ odvětil jsem. „Může vám to někdo dosvědčit?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS296003