HERNÁN CORTÉS — DOPISY
jsem pobýval dvacet dnů, léčil se z utržených ran, které se mi velmi zhoršily cestou a špatným ošetřením, zvláště ty na hlavě, a stejně tak jsem dohlížel na kurýrování svých raněných druhů. Někteří zemřeli buď na zranění, nebo minulé útrapy, jiní zůstali jednorucí a chromí, neboť utrpěli tuze zlé rány a k jejich léčení bylo pramálo útěšných chladivých prostředků. I já jsem přišel o dva prsty levé ruky. Vzhledem k tomu, že z mé družiny mnozí zahynuli a zbývající byli vyhublí a zranění a zděšení z přetrpěných nebezpečí a útrap a obávali se těch budoucích, jež byly vpravdě blízké, byl jsem mnohokrát žádán, abych se vypravil do osady Veracruzu, tam abychom se opevnili dříve, než se zdejší spřátelení domorodci, vidouce nás zničené a pramálo silné, spojí s nepřáteli a obsadí průsmyky, jimiž musíme projít, a udeří zvlášť na nás a zvlášť na Veracruzské, zatímco budeme-li všichni pohromadě a s loďmi po ruce, budeme silnější, a kdyby nás napadli, lépe se ubráníme, než získáme z ostrovů pomoc. Já však vida, že ukázat domorodcům, zvláště našim přátelům, malé odhodlání by bylo dalším důvodem, aby nás opustili a postavili se proti nám, a pamětliv toho, že odvážným vždy štěstí přeje a že jsme křesťané, a přesvědčen o nesmírné dobrotě a milosrdenství Božím, které by nedopustilo, abychom byli docela zničeni a ztracena tak veliká a pěkná zem, která již byla nebo téměř byla pro Vaše Veličenstvo získána, a neuskutečněn zůstal ten velký úkol pokračovat ve válce, v jejímž důsledku by země byla znovu pacifikována jako předtím, rozhodl jsem se, že za žádnou cenu nesestoupím průsmyky k moři, naopak bez ohledu na všechny útrapy a nebezpečí, s nimiž bychom se mohli střetnout, řekl jsem jim, že tuto zemi neopustím, neboť by to podle mého náhledu znamenalo nejen hanbu pro mne osobně a nebezpečí pro všechny, ale i tuze velkou zradu Vašeho Veličenstva. A že jsem odhodlán obrátit se proti nepříteli na všech možných stranách a napadnout jej všemi dostupnými prostředky. Poté, co jsem v této provincii pobyl dvacet dnů, jsem se vydal, ačkoli jsem neměl příliš zhojena svá zranění a moji druhové byli dosud hrubě vyhublí, do jiné [provincie] zvané Tepeaca, sdružené a spřátelené s Culújskými, našimi nepřáteli, odkud přišly zvěsti, že zabili deset či dvanáct Španělů, kteří se ubírali po cestě vedoucí tudy z Veracruzu do velkého hlavního města. Řečená provincie Tepeaca hraničí a sousedí s Tascaltecalem a Churultecalem, je to totiž náramně velký kraj. Jen jsme vstoupili na území té provincie, postavilo se proti nám v boji množství tamních domorodců a bojovali a hájili přístup, co jim síly stačily, vyhledávajíce silná a nebezpečná stanoviště.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295795