Hra na Třetího
Šéf Orinu musel být machr; když mu některý z podřízených odjel na dovolenou či onemocněl, musel jeho agendu pokrýt. Což při absenci Bezpečáka nebyla legrace. Resort vykazoval v ročním průměru kolem deseti úrazů smrtelných, stovky těž kých a tisíce lehčích, šlo přitom o nemalé peníze, o to, koho od škodnit a koho zavřít, resortní inspektor musel fungovat nejen jako metodik a vyšetřovatel, chtělo se na něm, aby vystupoval i jako soudní znalec atakdále. Bezpečák všem těmto požadav kům vyhovoval, měl titul inženýra i doktora práv a ve svých pětatřiceti letech pověst fachmana. Šéf Orinu přesluhoval, měl všeho po krk a neustále dorážel na Jáchyma, aby ho pustil do penze. Jáchym slíbil, že ho pus tí v tu chvíli, kdy Bezpečák kývne na povýšení, což ovšem zna menalo i podepsat přihlášku do strany. Bezpečák odolával dva roky, načež podepsal. Potom už zbývala jen hororová malič kost, sehnat tak zvaného Charona. No a právě tehdy mě Já chym navštívil a uvedl do situace. „Strana chce být práva své pověsti předvoje dělnické třídy, proto svoji sociální skladbu, tedy přijímání kandidátů, reguluje rozpisovými ukazateli. Letošní rozpisový ukazatel činí milosrd ných jedna lomeno jedna, což znamená, že můžeme přijmout jednoho THP, tedy technicko-hospodářského pracovníka, ov šem pouze tehdy, jestliže zároveň přijmeme jednoho pracovní ka dé kategorie, tedy dělníka. Dělníky máš pod palcem ty, tak jednej. Bezpečáka v partaji mít musím, v čele Orinu nemůže stát nějakej blbec, šlo by mi o kejhák.“ Můj první pokus vyjít Jáchymovi vstříc se nezdařil, obecně formulovaná výzva nezabrala. Proč by měli řidič, údržbář, kuchař či uklízečka lézt do par taje? Aby platili příspěvky, chodili na schůze, navštěvova 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295778