CLARE CONNELLYOVÁ
Malik škubl hlavou dozadu. „Omlouvám se, pane, nechtěl jsem se vás dotknout. Celý život chráním vaše zájmy…“ „Moje zájmy jsou nyní její zájmy.“ Malik neodpověděl. „Zorganizujete ples. Pozvete členy parlamentu a zahraniční diplomaty. Je načase, aby se lidé Haletu seznámili s mou ženou.“ Malik kývl hlavou, ale čišela z něj skepse. „Čeká mé dítě.“ Sárík odsunul židli a přešel k otevřeným dveřím na balkon. Cítil, jak ho zaplavuje lítost. „Kéž by ta svatba nebyla nutná,“ povzdechl si, když si vzpomněl na den, kdy ji musel přinutit, aby si ho vzala. „Teď je mou ženou. Nic jiného teď nemá cenu řešit.“ Byl to další horký den. Daisy stála na balkoně, který se táhl po celé straně paláce, zadívaná do pouště a jasné modři oblohy nad ní, když její pozornost upoutaly vzrušené hlasy. Obrátila se po zvuku přesně ve chvíli, kdy se otevřely vedlejší dveře a na balkon vyšel Sárík a tvářil se jako čert. Daisy ztuhla na místě a hltala ho očima. Rozum jí nařizoval, aby vypadla, a rozbouřená krev, aby zůstala stát. Už to byly tři týdny, co ho naposledy viděla. Byla mu vděčná, že dodržel svůj slib, ale zároveň byla osamělá a ustaraná. Ne že by mu to někdy dala najevo. Sárík vypadal stejně překvapený, že ji vidí, jako byla ona. Ztěžka se nadechl, bylo zjevné, že má mizernou náladu. Ale proč? Dívali se na sebe, dokud to ticho nezačalo být nesnesitelné. Pod Sáríkovým pohledem se jí stáhl podbřišek touhou, cítila, jak jí bradavky napínají tenkou krajku podprsenky – ale ona se nehodlala poddávat tělesnému chtíči. Nad hlavou jí proletěl pták s dlouhými křídly a upoutal Daisyinu pozornost. Sledovala, jak zamířil 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295670