Ol
d ř i š k a
Ci
p r ová
• Vl
á d k y n ě
Vi
k i n g ů
Dalších šest jarlů položilo na stůl bílý kámen. Královna se nechtěla radovat předčasně, bylo to sedm hlasů proti třem. Zbývalo jen pět možností volby a ona k výhře potřebovala jen jeden hlas. Už už se málem vítězně usmála, když na hromadu rychle přibyly tři černé kameny. Jarlové ze severu se obávali Norů a v jejich volbě se to promítlo. Báli se, že je královna nedokáže vést do vítězného boje. Potom předposlední jarl hodil na stůl černý kámen. Sedm sedm. V síni všechno utichlo. Zbýval poslední hlas. Loki. Sigrida se na něho podívala a přiznala si, že nemá nejmenší tušení, jak bude jarl Loki z Gryfu hlasovat. Tvářil se bezvýrazně. Když hodil doprostřed stolu svou volbu, ve tváři se mu nehnul ani sval. Kamínky zachrastily skoro zlověstně a Sigrida se na ně netroufla podívat. V uších slyšela vlastní tep. A pak zrakem zavadila o Olofa. Vítězoslavně se usmíval. Jarl Loki zvolil bílý kámen.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294768