• listnaté stromy; oproti jehličnanům poskytují výrazně více útočišť a obživy pro všechny možné organismy. Nejcennější jsou staré, trouchnivějící ovocné stromy. • květiny a kvetoucí trvalky; podporují různorodost biologického života a okrasnou funkci zahrady. Pro každé stanoviště lze nalézt vhodné druhy. Obecně mají být trvalky použité v přírodní zahradě otužilé, nesmí se invazivně šířit a omezovat své sousedy. Naopak mají vyžadovat málo času k údržbě. Pro včely a hmyz jsou nejhodnotnější neplnokvěté formy květin, protože do jejich květů se lépe dostanou. Trvalkové záhony by měly poskytovat estetický zážitek v průběhu celého roku, tedy i v zimě. V obhospodařování zahrad se hodnotí: • kompostování; přítomnost kompostu jako recyklace bioodpadu a výroba vlastního substrátu. • „domečky a úkryty“ pro zvířecí pomocníky; podpora biologické rozmanitosti a přirozených predátorů. • využití dešťové vody; k zachytávání dešťové vody ze střechy slouží nejrůznější nádoby. Voda je pak využívána k zalévání, ale je možné ji použít i pro malé zahradní jezírko. • užívání k přírodě šetrných materiálů a postupů; jedná se o přírodní materiály a postupy nevyžadující chemické prostředky či jiné nešetrné zásahy. • mulčování; spadané listí a odumřelé zbytky rostlin je příhodné použít jako mulč. Mulč chrání půdu před vysycháním a zásobuje rostliny živinami a potřebnými prvky. I v mulči mohou přezimovat někteří živočichové. • smíšená kultura, střídání plodin, zelené hnojení, plus zachování rozmanitosti, a tedy i odolnosti systému. • zeleninové záhony a bylinky; ideální jsou záhony smíšeného charakteru, kdy se při správném rozmístění plodin jednotlivé druhy podporují a zajišťují větší ochranu před škůdci. • ovocná zahrada a bobulové keře; zajištění zdravého „zobání“ pro děti i dospělé. Zde se navíc podporují tradiční krajové osvědčené odrůdy či druhy v minulosti sloužící k výrobě trvanlivých potravin či
Jak se dělá přírodní zahrada?
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294752