98
n o r a
r o b e r t s
•
h v ě z d y
o s u d u
„Tak se vypravíme do města, abychom pro ni nakoupili oblečení,“ řekl Sawyer. „Nemělo by to trvat dlouho.“ „Už jste někdy viděl nakupovat ženy?“ zeptal se ho Bran. „Nakupovat.“ Annika na své židli nadskočila. „Kupujete věci. Mám mince.“ „Vidím, že chápete, jak fungují nákupy,“ řekl Bran. „Mince?“ „Mám hodně mincí. Přinesu je.“ Když odběhla, Riley se otočila a bodla vidličkou proti Branovi. „Tu urážku mého pohlaví odvoláte, pane Ire. Dokážu ji vybavit do dvaceti minut.“ „Vsadím se o pět eur, že nedokážete.“ „Platí. Takže zajedeme do města a vyřídíme nákupy. Pak se vydáme na jih – prvních deset, dvanáct kilometrů po silnici, ale potom mimo silnice.“ „Jestli vám to nevadí, rád bych se podíval na vaše mapy, než vyrazíme.“ Sawyer kývl na Brana a potom na Riley. „Já taky.“ „Klidně. Vy k tomu nic nemáte, Sasho?“ „Pořád jsem v myšlenkách u Ďáblova dechu. Dokážu číst v mapách celkem dobře, ale jsem si docela jistá, že mi jedna jeskyně bude připadat jako druhá.“ Annika se vrátila s modrým vakem obšitým zlatým lemováním. S tichým heknutím ho položila na stůl. Ozvalo se těžké žuchnutí. „Moje mince.“ „Ona to myslela doslovně.“ Sawyer se smíchem vstal a přešel na konec stolu, aby nahlédl do vaku. „Jobany v rot!“ „Co je to za slova?“ zeptala se Annika. „To je rusky.“ Riley se taky zvedla, obešla stůl a podívala se do vaku. „A plně to podepisuju. Můžu?“ zeptala se Anniky, a aniž by čekala na odpověď, vysypala obsah vaku na stůl. Zlaté, stříbrné, měděné a bronzové mince. I Sashe, která se v tom vůbec nevyznala, bylo jasné, že mnohé z nich jsou hodně staré. Možná starověké.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294540