A my všichni ztichli, a kdo držel kladívko, tak s nim nebouch, a kluci, co přikládali do kamen, teď strnuli v kleku, tolik jsme byli zvědaví, všichni, co venku nehrabali popel, protože zrovna nepršelo, a někdo konečně vyhrk: Jak to teda bylo? S Fedotkinem, myslíte, kluci? No, zastřelili ho. A Dýha řekl normálním hlasem: A proč? No, jakýpak proč, řekl velitel Baudyš. Tam se to tak nebralo. A nemyslete si, bejt zastřelenej, to nebylo tak zlý. Byli jsme všichni zticha. Vždyť jsme právě slyšeli o Fedotkinově konci.
97
Topol_Kloktat.pmd
97 Black
14.9.2005, 9:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293651