František Kotleta
né zákazníky klubu. Udivilo by mě, kdyby se Bouřka nechal při zdvořilostní návštěvě konkurence odzbrojit. I tak to bylo málo. Maskovaných magorů s meči se v klubu nacházelo nejmíň padesát. A bylo otázkou, jestli měli jenom ty meče. Pod plášti se jim klidně mohly ukrývat brokovnice. Myslím, že strýčkové Bouřka a Neny mysleli zrovna na to samé. „Zavolala jsem Bezpečnost,“ zašeptala Ivana. Stačily jí na to myšlenky. Musela mít v hlavě slušnou sadu čipů ovládajících její bionické končetiny a implantáty. Praktická věc. Počítal jsem, že bude nadupanější než všechny transky v klubu dohromady. „Nestojíme o vaše zbytečné životy. Chceme hříšné děvky, které stojí za smrtí velekněze Slunce. Chceme digitální čarodějky,“ prohlásil magor s mečem. Otočil jsem se na Fay. „Co jste zase provedly?“ „Nic, kurva,“ zavrčela, „právě že vůbec nic.“ * * * V podniku to začalo hučet a nebylo to dobré. Mnoho lidí se totiž instinktivně ohlédlo směrem k boxu, kde čarodějky seděly. Chytl jsem Fay za košili.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293003
Underground: Revoluce
„Jde po vás hromada magorů, co ty meče nemají na šťourání se v zubech. Něco jste provést musely. Myslel jsem, že jste s těma angažovanýma vystoupeníma skončily, že už se tu jenom kurvíte u Nenyho.“ Třásl jsem s ní víc, než jsem měl, ale lomcoval mnou vztek. Ani ne tak na ni, jako na magory, co si sem napochodovali s hlavami dvou nevinných goril a jen tak mýrnyx týrnyx oddělali holku, co sice neměla vkus a určitě by potřebovala spíš psychoanalytika než další frndu, ale rozhodně si nezasloužila umřít jako geneticky zmutovaný prase v továrně DEZATEGu. „Nic, do hajzlu, nic. Děláme jenom tady. Jenom tady. Vždyť víš, že Neny syntetizoval novou drogu. E-sníh. Všichni z toho šílí, rozmrdáváme tu každý druhý den tři sta lidí. Nápor jako prase. To je všechno,“ vyjekla Liz. Nelhala. Poznal bych to. Její parťačky vypadaly vyděšeně. „Kurva,“ zaklel jsem. Magoři s meči vyrazili k nám. „Co teď?“ zeptala se Ivana. Podle toho, že mi neříkala pane ani poručíku, vnímala situaci jako zatraceně vážnou. Aby ne, taky že byla. „Máte v tom kromě laseru i rotační kulomet?“ zeptal jsem se s nadějí v hlase. Zavrtěla hlavou.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293003
František Kotleta
„Tak je zdržte, mám plán,“ zabručel jsem. „Jaký, proboha?“ vyjekla nevěřícně. „Nastraž návnady k přilákání nepřítele. Předstírej zmatek a rozdrť jej.“ „Vy jste četl O umění válečném?“ řekla překvapeně, jako by jí připadal podivuhodný už samotný fakt, že umím číst. „Na hajzlu před spaním. Měl jsem zácpu,“ uklidnil jsem ji a rozběhl se k baru. * * * Podnik jsem znal dobře. Než jsem se odstěhoval od Fay, trávil jsem tu dost času. Sledoval jsem každé jejich vystoupení, i co to s lidmi dělalo. Věděl jsem, že transmrdky, jak se vylepšeným holkám někdy nadávalo, jsou prostitutky. Díky tomu jsme se s Fay ostatně poznali, ale to, co s jejich uměním dokázal e-sníh, bylo šílené. A já byl kluk ze staré školy. Žárlil jsem. Jako debil. Magoři s meči celkem profesionálně obsadili prostor tak, aby měli přehled o všem, co se v podniku šustne a kam se kdo pohne, a pak jich šest vyrazilo k čarodějkám. Ty neměly kam ustoupit. Rozběhl jsem se, čímž jsem získal pozornost jednoho magora s mečem. Vyrazil za mnou. Po cestě přeskočil přes vyhublého chlápka, co
100
Ukázka elektronické knihy