SHARON KENDRICKOVÁ
spodní prádlo se válelo vedle nepohodlných bot na vysokém podpatku, které ze sebe s úlevou skopla. Zůstala uvězněná v ložnici Salvatoreho di Luky, bez jediného vhodného kousku oblečení, ve kterém by se mohla vrátit do své vilky, přes dům hemžící se zaručeně zaměstnanci. Lina popadla kobaltově modré šaty a rychle je zase odložila. V tomhle se nemůže promenádovat v jasném slunečním světle. Bezradně se rozhlédla, s nadějí, že by si mohla půjčit něco od Salvatoreho. Po krátkém pátrání se jí podařilo najít kalhoty na běhání a vybledlé tričko se jménem jakési hudební skupiny, o níž nikdy neslyšela. Kalhoty i tričko jí byly příliš velké, ale alespoň nepůsobily jako pěst na oko. Lina si ohrnula nohavice, posbírala své oblečení a zastrčila si ho do podpaží. Tichounce otevřela dveře ložnice, vykoukla ven a zaposlouchala se. Zachytila tiché bzučení vysavače, ale ozývalo se z takové dálky, že usoudila, že nic nehrozí. Vydala se neslyšně chodbou, bosá po vyběleném dřevě. Dostala se téměř až k hlavním dveřím, když ji pozdravil dokonalý anglický hlas. Lina málem proletěla stropem. „Dobré jitro, slečno Vitaleová.“ Lina nasadila strnulý úsměv, otočila se k Henrymu v šedivých kalhotách s jemným proužkem a v čemsi, co vypadalo jako černý frak, a již po několikáté ji napadlo, jaké musí být komorníkům v takovém počasí horko. „Dobré ráno, Henry.“ „Přejete si snídani? Kuchař právě dopekl sladké pečivo, rýžový nákyp a…“ Henry se decentně odmlčel a Lina navzdory tomu, že neměla nejmenší zkušenost s podobnými situacemi, přesně pochopila, co tím chce říct. Kuchař obvykle připravuje šéfovým milenkám 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292848