soud? … Můžou mě za to, co chci udělat, zavřít? přemítal s obavami. Co z tohohle bude… Necítil se zrovna nejlépe, avšak udávat své přátele, sousedy, spolužáky, to nikdy! Za žádnou cenu! … Pokusit se o to musí! Večer si dodal odvahy, sedl k telefonu a obvolal všechny své známé, kterým se nadšeně chlubil, že je ode dneška tajný agent. Jak předpokládal, jeho hovory byly odposlouchávány, nahrávány a poté vyhodnoceny. Na poradě se rozhodlo, že s takovým idiotem, který se dekonspiroval, spolupracovat nelze. Již nikdy potom o tajné službě neslyšel a měl svatý pokoj.
Kandidát Na stranické schůzi se projednávala potřeba rozšířit členskou základnu v podniku. Všichni se shodli, že vstup do strany nabídnou soudruhu Danovi, kterému nikdo neřekl jinak než Deny. Je to slušný člověk a dobrý pracovník, měl by být zajištěn jeho politický růst, zaznělo ve zdůvodnění. Získat jej za kandidáta dostal jako stranický úkol jeho vedoucí. Proto si ho nechal zavolat do své kanceláře. Nabídl mu kávu, kterou uvařila sekretářka, a s velkou vážností se ho otázal, zdali by nevstoupil do strany. „A do jaké?“ promptně odvětil Deny s naivním úsměvem. Vedoucí se na okamžik zarazil, načež se nechápavě zeptal: „Jak to, do jaké?“ „V naší republice existují přece tři politické strany organizované v Národní frontě,“ začal ochotně vysvětlovat Deny, „Československá strana lidová, Československá strana socialistická, Komunistická stra–“ „To vím taky, samozřejmě že mluvím o KSČ!“ utrhl se vedoucí. „Tam bych vstoupit nechtěl,“ zazněla přímočará odpověď. Svůj názor nezměnil, ani když mu vedoucí sliboval přidání platu a rychlý služební postup, a tak sezení skončilo bez očekávaného výsledku. Šéf se po dobu následujícího měsíce snažil s Denym ještě 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292728