především vypořádání se s nespravedlivými sociálními a ekonomickými institucemi, vedou k frustraci, pasivitě a neschopnosti rozvíjet demokratickou participaci. Kvalitní kritická věda ve veřejném zájmu vyžaduje narušení příliš rigidních společenských struktur, jež blokují a oddalují snahy vědců o změnu ve vědní oblasti i občanů a dalších osob ve společnosti v systému globálního kapitalismu.113
Interní kritika Jelikož ke společenské kritice dochází nejen v oblasti filozofie a konkrétnějších humanitních a sociálních věd, ale často přímo v každodenním životě, nepotřebuje být objevena nebo vytvořena, ale spíše více artikulována. Sociální kritik vede řeč s dalšími členy své pospolitosti a přispívá k posuzování podmínek jejich společných aktivit: pospolitá řeč provádí interní kritiku v podobě „kolektivní reflexe podmínek kolektivního života“.114 Bez identifikace s určitými významnými potřebami, zájmy a hodnotami dané společnosti by kritik nemohl zjistit společenské neduhy a zaměřit se na problémy nespravedlnosti, jež se v dané společnosti vyskytují, aniž by jí vnucoval své stanovisko a postupoval autoritářsky.115 Oproti interně zakotvené sociální kritice stojí vytváření teorie separované od konkrétní společnosti, tak 113
Podrobnější teoretické základy a praktické souvislosti přesahující tato dvě témata vysvětluji ve své knize: Hrubec, M. Od zneuznání ke spravedlnosti. Kritická teorie globální společnosti a politiky (Praha: Filosofia, 2011; druhé, aktualizované vydání 2021, v tisku). 114 Walzer, M. Interpretace a sociální kritika (Praha: Filosofia, 2000), s. 41. Například Albert Camus, George Orwell či Mahátma Gándhí začínali svůj přístup formulovat jako interní kritici. 115 Rorty, R. Nahodilost, ironie, solidarita (Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1996). Srv. Višňovský, E. Richard Rorty a zrkadlo filozofie (Bratislava: Kalligram, 2015).
– 98 –
TISK_Nova vedecka era_VNITREK.indd 98
06.06.2021 20:44:51 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292674