nespecifických střevních zánětů. Bledost kůže a sliznic v rámci anémie (bledé tarsální spojivky) – musíme vždy ověřit odběrem laboratoře, anémii nelze diagnostikovat z fyzikálního vyšetření. Anémie je součástí řady akutních i chronických onemocnění GIT. Vyšetření hlavy: 1. Vyšetření očí – žlutavé zbarvení spojivek jako první příznak nastupujícího ikteru. Keyser-Fleisherův prstenec (příznak provázející Wilsonovu chorobu) – nazelenalé zbarvení obvodu rohovky v důsledku ukládání solí mědi. Uveitida a skleritida jako extraintestinální příznaky nespecifických střevních zánětů. Bledost tarsálních spojivek při anémii. Xantelasma palpebrarum – deposita tuků v okolí očních víček při dyslipoproteinémiích – v dětském věku vzácná. 2. Povlak na jazyku – provází typicky akutní těžká onemocnění (bělavý až bělavě hnědý). Malinový jazyk typicky u spálové angíny nebo Kawasakiho syndromu. Vyhlazení jazyka pozorujeme například u karence vitamínů (vitamíny B) a stopových prvků (karence že leza). 3. Vyšetření celé dutiny ústní včetně tonzil – akutní hnisavou tonzilofaryngitidu provází v dětském věku často zvracení a bolesti břicha, pro které dítě zpravidla přichází. Hepato-splenomegalie je příznakem infekční mononukleózy. 4. Kariézní chrup jako součást neprospívání, celiakie, či především u zanedbávaných dětí s malhygienou. 5. Aftózní stomatitida jako součást například Crohnovy choroby či Behcetovy nemoci. 6. Halitóza – zápach z úst, který nemá příčinu v ústech. Foetor ex ore – zápach pocházející z dutiny ústní. Tyto patologie provází například kariézní chrup, záněty dásní, paradentózu, hnisavé afekce tonzil. Ze systémových patologií jsou přítomny například u diabetické ketoacidózy (foetor acetonemicus) a hepatální selhání (foetor hepaticus), hnilobný zápach provázející hematemézu. 7. Suché sliznice a jazyk při dehydrataci. 8. Periorální pigmentace – součást Peutz-Jeghersova syndromu. Vyšetření končetin: 1. Paličkovité prsty – jsou vedle habituálního podkladu a projevů chronických onemocnění dýchacího a kardiovaskulárního systému (známka chronické hypoxie) známkou one mocnění GIT (například nespecifické střevní záněty, celiakie, cirhózy jater, cystické fibrózy).
VYŠETŘENÍ BŘICHA POHLEDEM Fyzikální vyšetření zahajujeme inspekcí břicha. Pro zjednodušení orientace rozdělujeme břicho na 4 (u malých dětí) nebo na 9 (možno použít u větších dětí) oblastí. Viz obrázky níže. Při rozdělení na 4 kvadranty používáme dělicí čáry procházející pupkem horizontálně a vertikálně (mezi processus xyphoideus a symfýzou). Při rozdělení na 9 oblastí vertikální čáry procházející podél zevních okrajů přímých břišních svalů, horizontální čáry dělící oblast břicha prochází pod žeberními oblouky a dále spojují oblasti lopat kostí kyčelních (spina iliaca anterior superior). Rozdělením na 4 kvadranty získáme pravý a levý horní kvadrant a pravý a levý dolní kvadrant. Rozdělením na 9 oblastí získáme 3 části, které se dále dělí. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292630