Vzedmuté popularitě pracovní služby přispívalo i to, že požadavek na její zavedení zazníval z nejrůznějších stran. Ve vokabuláři politické pravice získala punc všeléku. Vzhledem ke skutečnosti, že německou pracovní službu v ČSR organizovaly nacionální „obranné“ spolky jakožto představitelé völkisch hnutí, je nezbytné uvést völkisch interpretaci hospodářské krize. Ta shledávala kořeny hospodářské krize především v rozkladu či úpadku německého charakteru a kultury, ohrožované zesílenou urbanizací a městskou civilizací. Za podstatu úpadku německého národa se pokládal rozklad tzv. organického myšlení a průnik a jistá převaha myšlení tzv. kočovných národů (Židů) vůči myšlení usazeného národa selského (Němci).297 Na tomto základě völkisch a posléze i NS-propaganda požadovala obnovení německého národa a jeho podstaty (Volkstum), vypověděla boj Židům a Slovanům a ztotožnila se s mystickým uctíváním německé země a venkovského způsobu života. Postavila se zřetelně na stranu příznivců reagrarizace Německa a velice hlasitě žádala návrat městského obyvatelstva na venkov. Pracovní služba měla přitom figurovat jako důležitý nástroj.298 Většina návrhů operujících s ideou povinné pracovní služby jako účinným prostředkem proti nezaměstnanosti však opomíjela hospodářské a finanční skutečnosti. Z neschopnosti jasně analyzovat příčiny krize a předložit adekvátní návrhy zohledňující komplexitu hospodářství se problém redukoval na jednoduchý vzorec: pro nezaměstnané vytvořit nová pracovní místa, tj. prostřednictvím neplacené práce v rámci povinné pracovní služby, a to s vedlejším výsledkem oživení nevyužitého průmyslu.299 Návrhy celkově vykazovaly značnou míru povrchnosti a ideologických mystifikací. Neřešily skutečné problémy, např. otázku přerozdělení zemědělské půdy v projektu osídlování, do jaké míry nasazení pracovníků povinné pracovní služby povede ke konkurenci se svobodným hospodářstvím a tím k zostření následků krize namísto oživení hospodářství, či obecnou otázku zavedení pracovní služby a současného odbourávání soukromého podnikání ve smyslu společného hospodářství, z něhož nemá profitovat jedinec, ale společenství (národ). Z ekonomického hlediska představovala FAD problematické řešení. Nestavěla na strategii reintegrace na pracovní trh. Jednalo se o systém zaměstnanosti, 297 W. Decker: Der deutsche Weg, s. 89. 298 Srov. J. Balcarová: Německá vnitřní kolonizace, s. 39–70; Jitka Balcarová: Německá idea venkovského osídlování a její podoby v českých zemích od konce 19. století do vypuknutí druhé světové války, in Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době, (ed.) Jitka Balcarová – Eduard Kubů – Jiří Šouša, Praha 2017, s. 301–313; K. Bühler: Die Pädagogische Problematik, s. 15. 299 H. Köhler: Arbeitsdienst in Deutschland, s. 61–62.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292626