Sbohem, Gangsteři (Ukázka, strana 99)

13

Kmínka tiše umírala.

Udělala si polštář z mojí paže, začala poklidně oddechovat a její dech pomalu, pomalounku slábl.

Nakonec dýchat přestala.

Ani mně, který jsem spal vedle ní, nebylo úplně jasné, kdy přesně zemřela.

Nedokázal jsem se pohnout. „Kmínka je poslušná,“ řekla Kmínka z ničeho nic.

Ani jsem se nepohnul.

Kmínka pak až do rána nic neřekla.

96

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292446

14

Žena z ložnice nevyšla ani ráno.

Zavolali z úřadu. „Na kolikátou máme přistavit vůz?“ Vůz se říká autu, které vysílá úřad pro mrtvé děti mladší deseti let a které vždy řídí filozof a farář. Jejich práce je přesvědčit žalem a bolestí trpící rodiče a rychle odvézt tělo jejich dítěte pryč. „Ne, děkuji,“ řekl jsem „doprovodím dceru sám.“ „Dobrá, v tom případě jděte cestou, kterou pro tyto případy vytyčila policie,“ řekl hlas v telefonu.

97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292446

15

Oblékl jsem mrtvé Kmínce její nejoblíbenější tričko s obrázkem postav Kojota Wildy a Ptáka Uličníka z animáků od společnosti Warner Bros., natáhl jí dětský overal od Levi’s, naložil ji do košíku a dal si ji na záda.

Mrtvá Kmínka byla těžší než Kmínka živá.

98

Ukázka elektronické knihy