5. MLČENÍ NĚCO STOJÍ
„Jak se dá očekávat od družiny s kořeny u tajné policie a rozvědných složek, její členové kladou výjimečný důraz na poslušnost vůči nadřízeným, projevy silné vzájemné věrnosti a dodržování přísné kázně,“ uvádí Illarionov a dodává, že na zrádce čekají nejpřísnější tresty včetně trestu smrti. Pro muže síly, tvrdí, funguje stát jako základna, kterou využívají k ovládnutí klíčových hospodářských odvětví a sdělovacích prostředků. Je opravdu jen málo oblastí ruského života, kam by nedosáhla jejich moc. Tyto muže spojuje tvrdý výcvik, dovednosti, motivace a mentalita potřebné k užití síly vůči ostatním lidem. „Nejpříznačnější charakteristikou současného režimu není, že skutečná moc náleží jednomu člověku, rodině, straně nebo etnické skupině, ale daleko více společenství bývalých a současných agentů tajných služeb,“ domnívá se Illarionov. Faktem nicméně je, že FSB část úkolů, které od Putina dostala, ne vždy zvládla k jeho plné spokojenosti. V roce 2011 nedokázala předpovědět masové demonstrace proti jeho vládě, a když k nim došlo, nebyla schopná jim zabránit. Vážnější důsledky měl zpackaný zásah v moskevském divadle Na Dubrovce, kde 23. října 2002 čečenští teroristé během představení obsadili budovu s 850 rukojmími a žádali stažení ruských vojsk z Čečenska. Speciální jednotky FSB tehdy do nitra budovy napustily uspávací plyn, neodhadly ale jeho množství – na důsledky otravy nebo udušení zvratky tak zemřelo na 130 rukojmích. (Později se navíc ukázalo, že FSB měla mezi teroristy své agenty, o celé akci věděla a nechala ji z propagandistických důvodů proběhnout.) Putin na množící se neúspěchy FSB reagoval tak, že během roku nechal ze služby vyhodit část lidí ze svého petěrburského okruhu a službu již tolik nevyužíval jako rezervoár pro dosazování zaměstnanců na důležitá místa ve státní správě.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291665