98
vum kongruuje v rodě a čísle. Jinými slovy u substantiv jsou to kategorie morfologické, u adjektiv morfosyntaktické (kongruenční). Proto nena ‚dívka‘ není v lingvistice chápáno jako tvar feminina od lexému nen ‚chlapec‘, nýbrž nen-0 je jeden substantivní lexém a nen-a-0 je druhý substantivní lexém, s prvním významově příbuzný, nikoli však totožný. Stejně tak např. mare ‚matka‘ není tvar feminina od pare ‚otec‘, nýbrž každý lexém je samostatný, přičemž první v sobě nese rodový význam ‚masc.‘, druhý rodový význam ‚fem.‘. Ze striktně lingvistického hlediska je kategorie rodu prostředkem k paradigmatické klasifikaci substantiv (podobně jako 1., 2. nebo 3. třída u sloves). V její ontologické motivaci se uplatňuje opozice přirozeného rodu (sexu) u životných substancí; u pojmenování substancí neživotných se na klasifikační opozici ‚masc.‘ :: ‚fem.‘ navěšují různé další sémantické opozice: strom a jeho plod, duté objekty úzké a široké, funkce a její vykonavatel atd. V lingvistické interpretaci být maskulinem nebo femininem znamená vyžadovat u dvojvýchodného adjektiva kongruenční exponent -0 (masc.) nebo -a (fem.) s plurálovým alomorfem -e- a exponentem plurálu -s. un nen simpàtic-0 ‚sympatický chlapec‘ :: un-a nen-a simpàtic-a ‚sympatická dívka‘ un llibr-e txec-0 ‚česká kniha‘ :: un-a fras-e txec-a ‚česká fráze‘
iii.1.2.2 adjektiva relační
Pojmenovávají vztahy mezi dvěma substancemi. Na rozdíl od adjektiv kvalifikačních je nelze stupňovat, ani od nich odvozovat deminutiva nebo augmentativa. Jejich lexikální základy jsou často svým způsobem knižní latinismy. auxili ‚pomoc‘ → auxiliar ‚pomocný‘; dona ‚žena‘ → femení, femenina ‚ženský‘; gramàtica ‚gramatika‘ → gramatical ‚gramatický‘; història ‚historie‘ → històric, històrica ‚historický‘; home ‚člověk‘ → humà, humana ‚lidský‘; un contracte de treball → un contracte laboral ‚pracovní smlouva‘; un país de la Mediterrània → un país mediterrani ‚středomořská země‘; els incendis del bosc → els incendis forestals ‚lesní požáry‘; menjars de casa → menjars casolans ‚domácí pokrmy‘; la millor voluntat de les institucions → la millor voluntat institucional ‚nejlepší úmysly dané instituce‘
iii.1.2.3 adjektiva konkretizační (obecně relační)
Mají význam příbuzný významům vymezovacích zájmen, tj. zařazují danou substanci do obecně vymezené pojmové třídy (totalitní, ztotožňující, jinakostní, neurčité); podle toho rozlišujeme konkretizační adjektiva totalitní (úplnostní), parciální (dílčí), arbitrární (libovolná) a negativní (záporná). Zvláštním případem jsou obecně relační adjektiva ztotožňující a jinakostní. Pravidelně stojí před substantivem, v postpozici mohou měnit významovou kategorii. cert, certa ‚jistý‘; complet, completa ‚úplný‘; determinat, determinada ‚určitý‘
katalanstina_2020.indd 98
13.08.2020 19:54:51 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291584