„Pět tisíc dolarů za 10 dnů. Možná že teď v tom lock-downu by se ti ty peníze hodily.“ „To jsou prachy policajtů?“ „Ne. Od společnosti, která tam bude zajišťovat nejrůznější služby, od úklidů a praní až po catering. My tě jenom protlačíme na jejich výběrový řízení.“ „Hmmm. To je hodně,“ uznal Janek. „A co je to za práci?“ „Dělal bys číšníka přímo na sále, kde se bude slavnost slunovratu konat. A samozřejmě bys to zase nahrával. Akorát tě musím varovat, že to nebude nic hezkýho. Ale tentokrát zasáhneme a doufám, že včas.“ „A co když tam bude někdo z toho zámku a do tý doby, než přijdete, mě pozná?“ „Nepozná. Určitě ne. Tam si byl za hraběte, a tady, když si svážeš vlasy a budeš mít škrabošku, tak nikoho ani nenapadne spojovat si tě s chlapíkem z místa z druhýho konce světa. Přece by nikdo normální nejel takovou dálku kvůli brigošce.“ „Snad máš pravdu. Ale proč zase já. To tam na to vážně nemáte žádnýho jinýho vhodnýho policajta?“ „Vždyť už jsem ti to vysvětloval minule. Ty seš prostě takovej chlapík, kterej je chvíli tam a pak zase jinde. Takovej volnej pták. Určitě ne žádnej fízl,“ řekl Kryštof a divil se, že to slovo dokázal vyslovit s podivuhodnou lehkostí. „Je důležitý, abys zapadnul i mezi ty svý budoucí kolegy a nevzbuzoval nejmenší podezření. Víš, nechci nikoho podceňovat, ale nejsem si jistej, jestli by to zvládl někdo jinej tak, jak si myslim, že to zvládneš ty. Chápeš?“ Kryštof se podíval na 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291220