Zdeněk Pospíšil
nějaké „kompromisy“ a řešení. Pro některé se může stát i výnosnou „investicí“. Dnešní profesionální (profesní?) kultura je nejen rozmanitá, ale z hlediska vlastnictví a postavení lidí velmi rozdílná – od osobního vlastnictví a výkonu přes „korporátní“ instituce až po ty řízené a dotované municipalitou či státem. V řadě případů to vede k permanentnímu a nejistému „prodeji pracovní síly“ soukromým, veřejným nebo státním „zařízením“, festivalům, dočasným instalacím a projektům. Pandemie znovu nastolila otázku, zda a jaké finance dát lidem, kteří se živí kulturou, a zda je to vůbec „spravedlivě“ řešitelné. Dnešní profesionální sport je téměř výhradně založen na soukromém kapitálu. Více či méně „masový“ prodej vstupenek tvoří většinou jen menší část příjmů. Ty rozhodující jsou od sponzorů, z prodeje vysílacích práv, inzerentů a dalších subjektů. Jedná se tedy o podnikatelskou činnost, která může dosáhnout zisku, ale také skončit v exekuci. Občas je „výkladní skříní“, jež sleduje i jiné než pouze ekonomické cíle. Cena profesionálních hráčů některých sportů dosahuje úrovně, že podávané výkony ji zpravidla nemohou nahradit. Tudíž se stávají „novodobými gladiátory“, zbožím, které má přinést majitelům klubů slávu nebo potažmo
Perspektivy člověka_NÁHLED TISKU.indd 98
98
13.04.2021 21:54:03
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290760