už uměl celkem dobře vařit sám. Dnes uklohnil carbonara, na které by byl pyšný i Antonio Carluccio. „To je vynikající, drahoušku. A jaký k tomu máme výhled.“ Sledoval matku, jak se dívá na soumrak nad Royal Botanic Gardens oknem sahajícím od podlahy ke stropu, a přemítal, co si asi skutečně myslí o melbournských strohých stromech a šedé obloze, které se tak liší od neutuchajících barev Kalgoorlie. „Myslím, že tahle bytová jednotka je pro tebe perfektní.“ Bude stačit. Získal tenhle byt, když ho Chip vyplatil z Middle Par ku za víc než polovinu jeho ceny. Z toho bylo vidět, jak moc ho chtěla Lotts dostat ze života. Bylo to tak typické, že ho vyplatil Chip, i když by to Lotts (vážně jí musí přestat takhle říkat, odteď na ni bude myslet jako na Charlotte) naprosto zvládla sama díky těm svým komerčním dílkům. A vlastně by v tom byla i jistá poetická spravedlnost. To se ale nikdy nestane, protože Charlotte byla ten nejrozmazlenější spra tek, s jakým se kdy setkal. Což ostatně byla jedna z věcí, které ho na ní odjakživa nejvíc přitahovaly. Dolil Shirley pinot gris a snažil se nevšímat si soli sněžící na její fettucine. Charlotte Lancasterová, plagiátorka, zlodějka. Samozřejmě že ztra tila schopnost psát, když ho opustila kvůli tomu takzvanému podni kateli Nedu Kaschovi, to nebylo žádné překvapení. Marcus se v du chu vrátil k Lotts (Charlotte) sedící vedle něj v posteli, oblečené jen do jeho starého trička, jak ťuká do MacBook Air. Když pracovala na nějaké erotické scéně, zašeptal jí: „Měli bychom ten scénář podrobit zkoumání…“ A pak ležela s hlavou na jeho hrudi a on si říkal, jak je krásná, bohatá, slavná, a všichni vědí, že je jeho. Jenže se ukázalo, že Ned Kasch uměl něco, co on ne, protože s ním Lotts poslední rok manželství spala a Marcus, jako ten nejnatvrdlejší manžel, nic netu šil. Pak jednou večer, když si čistili zuby, vyplivla do umyvadla a in formovala ho, že chce pryč. Jakou tuctovou větu to použila? „Jsme každý někde jinde.“ 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290756