Jak jsme si ukázali v předchozí kapitole, mobilní telefony mají naprosto jedinečnou schopnost aktivovat centrum odměny a tím k sobě poutat naši pozornost. Zmíněná část mozku, která brzdí naše popudy, nám pomáhá nejen odolat míse chipsů, ale i pokušení sáhnout po mobilu. Vzhledem k tomu, že u dětí a dospívajících není plně vyvinutá, je pro ně digitální technika ještě přitažlivější než pro dospělé. Následky známe všichni. Děti zírající do telefonu v restauraci. Ve škole. V autobuse. Na gauči. Scény, kdy děti vřískají a pláčou, jelikož jsme jim mobil sebrali. Věčné diskuse a hádky.
Dopamin během různých fází života
V předchozí kapitole jste se dočetli, že nás dopamin motivuje k různým činnostem. Když mluvíme o hladině dopaminu, myslíme tím vlastně aktivitu v dopaminovém systému, tedy kolik dopaminu se v mozku uvolní a kolik je příjemců na povrchu mozkových buněk, kam se dopamin může navázat. Aktivita dopaminového systému během života klesá, vědci počítají, že se každých deset let snižuje zhruba o deset procent. Ale neznamená to, že bychom postupem let byli stále nešťastnější, naopak. Nicméně jak stárneme, nezažíváme už takové vzrušení a nechceme podstupovat stejná rizika jako v mládí. Nejvyšší dopaminová aktivita působí v období puberty, tehdy navíc hladina dopaminu stoupá stejně výrazně při odměně, jako klesá následkem zklamání. To způsobuje, že zažíváme větší pozitivní i negativní stimulace a během puberty nám tak může připadat, že žijeme naplno a jsme plní euforie. Současně dovedeme prožívat čiré zoufalství, když se s námi například rozejde náš chlapec nebo dívka. Podobná kombinace nedostatečně vyvinutého sebeovládání a schopnosti prožívat silnou euforii způsobuje, že se mladí lidé
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290752