Studiu pozoruhodných spisů z káhirské genízy se celý život věnoval Shelomoh Dov Goitein, autor šestisvazkového díla A Mediterranean Society: The Jewish Communities of the Arab World as Portrayed in the Documents of the Cairo Geniza, 6 svazků, Berkeley: University of California Press 1967–1999. Zde zmiňovaný dokument autor zařadil do knihy Letters of Medieval Jewish Traders, č. 79, Princeton: Princeton University Press 1973, s. 335–338, z níž jsou čerpány všechny detaily aféry s výjimkou hypotézy o možném etiopském původu Sáfiho. Skvělý článek o vzniku prvních přístavů na pobřeží Súdánu v Rudém moři napsal Tim Power: The Origin and Development of the Sudanese Ports (Aydhāb, Bādi‘, Sawākin) in the Early Islamic Period, Chroniques Yéménites 15 (2008), s. 92–110, a rovněž Jean-Claude Garcin: Transport des épices et espace égyptien entre le XIe et le XVe siècle, Actes des Congrès de la Société des historiens médiévistes de l’enseignement supérieur public, 7. kongres (Rennes), 1976, s. 305–314; jde o studii o postavení Ajdhábu na obchodní mapě Egypta v dobách středověku. Zprávami z cest do Ajdhábu se zabývá G. W. Murray: Aidhāb, The Geographical Journal 68, č. 3 (1926), s. 235–240, a nověji také David Peacock a Andrew Peacock: The Enigma of ‘Aydhāb: A Medieval Islamic Port on the Red Sea, International Journal of Nautical Archaeology, 37, č. 1 (2008), s. 32–48. Pro tuto stať autoři sestavili stručný soupis dostupné dokumentace a navrhli lokalizovat ajdhábský přístav asi 20 km jihovýchodně od hlavního sídliště. Tento názor však čeká na potvrzení, zkoumání satelitních snímků terénu to neumožnilo. K tzv. kárimu viz zejména S. D. Goitein: New Light on the Beginning of the Kārim Merchant, Journal of the Economic and Social History of the Orient 1 č. 2 (1958), s. 175–184. Zatím poslední shrnutí poznatků k tématu publikoval Éric Valet: Arabie marchande. État et commerce sous les sultans rasūlides du Yémen (626–858 / 1229–1454), Paris: Publications de la Sorbonne 2010, s. 471–539. Autor nezpochybňuje výraz karim coby označení každoročně vypravovaných konvojů lodí na cestu mezi Egyptem a Adenem, ale spojuje výraz s plavební sezonou. Ibn Džubajr navštívil Ajdháb v r. 1183. Kompletní popis jeho cesty vydala francouzsky Paule Charles-Dominique: Voyageurs arabes, Paris: Gallimard: La Pléiade 1995; zde použité výňatky se nacházejí na s. 102–104.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290577