10
Dušnost v prvním kontaktu
Katameniální pneumotorax bývá obvykle projevem nitrohrudní endometriózy, jejímiž dalšími možnými projevy mohou být také katameniální hemotorax, recidivující hemoptýza, pleurální bolesti či plicní nodulace. Katameniální pneumotorax je řazen do kategorie sekundárních spontánních PNO, a to na podkladě jeho vzniku jakožto manifestace plicní endometriózy. Nejčastěji se vyskytuje ve 3. a 4. decenniu a postihuje téměř výhradně pravou stranu. Není vyloučena ani hormonálně podmíněná větší fragilita subpleurálních puchýřků v době menses. Indukovaný (nespontánní) pneumotorax je podmíněn vnějším vlivem, který způsobuje poškození plicní tkáně či dolních dýchacích cest. Příčiny mohou být multifaktoriální. Patří sem různé traumaticky podmíněné pneumotoraxy způsobené úrazy hrudníku. Zejména tento typ lze dělit na uzavřený, otevřený a ventilový (tenzní). Trauma může být z hlediska hrudní stěny penetrující s poškozením integrity parietální pleury (zevní pneumotorax) nebo nepenetrující, které poškozuje hrudník bez porušení celistvosti hrudní stěny. Typickými příčinami nepenetrujících poranění jsou expozice vnějšímu přetlaku (tlaková vlna při výbuchu, poranění bleskem), tupý náraz hrudníku (autonehody, pády z výšky). Pokud dojde k poškození viscerální pleury, dochází ke komunikaci mezi alveoly a pleurální dutinou (vnitřní pneumotorax), jindy komunikuje alveolární prostor, pleura a vnější prostředí (otevře ný pneumotorax). Termín perzistující posttraumatický pneumotorax je vyhrazen pro pneumotorax odolávající běžné drenážní léčbě, asociovaný s výraznou lacerací plicního parenchymu. S pneumotoraxem se lze setkat také během lékařské péče v podobě iatrogenního pneumotoraxu. Nutno podotknout, že některé typy tohoto pneumotoraxu vznikají s terapeutickým záměrem (léčebný pneu motorax u multirezistentní plicní tuberkulózy). Častěji však je iatrogenní pneumotorax komplikací při diagnostických nebo léčebných výkonech v oblasti hrudníku. Nejběžnějším příkladem je komplikace při kanylaci velkých žil (podklíčkové a dolní přístup do jugulární vény). Další možností je vznik pneumotoraxu po pleurální punkci výpotku, po provedení transparietální punkce plicních periferních lézí, po pleurální biopsii, po akupunkturním ošetření, provedení interkostálního analgetického bloku nervů apod. Častější bývá i pneumotorax po úspěšně provedené kardiopulmonální resuscitaci. Iatrogenní pneu motorax někdy vznikne okamžitě, jindy až po několika hodinách či dnech po výkonu. Někdy se mohou odlišné typy pneumotoraxu různě kombinovat. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289910