SEBEPOZNÁNÍ
VHLED – nedokonalost …vidím jen svůj obrys skleněný a matný, nejsem dobrý, nejsem špatný, já jsem dobrý i špatný… Jarek Nohavica Předchozí vhled přiznal obrovskou sílu naší mysli. Nám ale nestačí pouze vědět, že tato síla existuje. Ona totiž ponechána sama sobě inklinuje k vytváření negativních emocí, a tak nám škodí. Jádro problému je v tom, že my jsme v životě zaměření spíše na to, co není, než na to, co je, ať se jedná o vztahy, lidi, hmotné potřeby, práci či chování. Místo sebechvály spíše hledáme okamžiky, kdy chybujeme. V práci vidíme horu nesplněných úkolů spíše než ještě větší horu toho, co jsme dokázali, na ostatních spíše posuzujeme nedostatky než klady. Tuto podezřívavost rozumně naprogramovala příroda, protože díky jí jsme snáze odkrývali nebezpečí. Podpořilo ji pak i náboženství, které v našich zemích zakořenilo. Samá kritika, pokání, hříchy, pokora a boží muka, utrpení. Takto byli vychováváni naši rodiče a ti takto zpravidla vychovávali nás (mnoho z nás zajisté slyšelo „ne, nesmíš, nedělej to, pojď sem…“ častěji než své jméno). Tento vhled nám říká: „dokonalost není, a když je, tak stojí mnoho peněz, a když nestojí mnoho peněz, tak je často k neunešení“. K rovnováze patří obě polarity. Bez zla není dobro, bez chyb růst. V praxi ale tuto zásadu neumíme většinou aplikovat.
My Chyby dělají člověka sympatickým…
J. W. Goethe
Je rozumné směřovat neustále někam, ale představa, že někdy bude vše v pořádku, na vše čas a my dokonalí, je iluzí. Vždy bude na čem pracovat. Z toho také vyplývá, že je stoprocentně lidské a správné, máme-li v sobě nyní něco špatného. Je normální mít chyby, být svůj, být jedinečný. Budeme-li hledat chyby, vždy je najdeme, budeme-li hledat klady, najdeme je také. Kdybychom byli dokonalí, mnoho bychom si nepomohli. Lidé jsou rádi s těmi, kteří jsou jako oni. A oni vědí, že mají chyby. Naše dokonalost by je podvědomě odpuzovala, protože by měli tendenci se s námi poměřovat. Dokonalí bychom byli na světě sami. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289631