BOJE PARABRIGÁDY NA STŘEDNÍM SLOVENSKU ANDĚLÉ SE SAMOPALEM
brigády kpt. Trojana“. Pěší jednotky měla podporovat baterie 76 mm děl por. Jána Mráze z dělostřeleckého oddílu parabrigády. Bohužel, už v počátku nastaly potíže. Přesun Cholvádovy roty se opozdil, a tak musel být posunut začátek útoku. To společně se zcela nedostatečně fungujícím spojením mezi pěchotou a dělostřelci způsobilo, že se rota por. Firáka v důsledku zkomolené zprávy vrátila do Jalné, protože se domnívala, že akce je zrušená. Také Kierhanslova rota do útoku nenastoupila, protože zabloudila v lese a partyzáni svévolně opustili bojiště. Přesto ve 14.45 začala dělostřelecká příprava a letouny La-5FN, startující ze Zolné, zároveň bombardovaly německé pozice poblíž Močiaru. Do útoku v 15.15 tedy vyrazily pouze roty npor. Cholváda a npor. Benka. Postupující byli zakrátko zbaveni dělostřelecké podpory, protože se nepříteli podařilo objevit a následně zničit pozorovatelnu Mrázovy baterie, kde přitom zahynulo 7 vojáků parabrigády. Přesto rota npor. Benka dosáhla jižního okraje obce Močiar, ale byla odražena palbou pěchotních zbraní. Rota npor. Cholváda sice v prvních fázích postupu zničila kulometné hnízdo na kótě 702, ale po dosažení východního okraje obce byla vytlačena německou protiztečí podporovanou minomety, které jí způsobily značné ztráty. Rota Němce nakonec s vypětím všech sil zastavila a udržela se na kótě 702. O stavu jednotky svědčí i fakt, že se npor. Juraj Cholvád z dlouhotrvajícího fyzického i nervového vypětí posledních dnů a hodin nervově zhroutil. Močiar zůstal v německých rukou, byť už protivníkovi téměř došlo střelivo a velitel 6. roty SS-Obersturmführer Franz Stübenbock zaznamenal v několikadenních bojích o obec celkem osm mrtvých, a ještě větší počet zraněných. Následujícího dne k německé rotě prorazila dvě samohybná děla StuG IV a pronikly i posily. Nepřítel opět získal kótu 702 a zatlačil 1. rotu 1. paradesantního praporu zpět do lesů východně od Močiaru. Téhož dne k večeru byla i unavená Cholvádova rota stažena z boje a spolu s ostatními příslušníky 1. praporu, kteří byli vystřídáni povstaleckým pěším praporem „Hornád“ kpt. Búrika, součástí II. TS, se přesunula do týlu k plánované reorganizaci. Takto skončilo prvé období bojů 2. čs. samostatné parabrigády na Slovensku. Je pro ně typické, že na těch směrech, kde nepřítel vyvíjel útočnou činnost, byly hned po příletu nasazovány pouze její menší skupiny, zpravidla v síle jedné či dvou rot, čímž byla bojová síla parabrigády velmi oslabena a plně nevyužita. Tento způsob boje si však vynutila aktuální situace na bojišti. Plk. Přikryl v „Přehledu bojové činnosti 2. čs. samostatné paradesantní brigády na Slovensku od 9. do 16. října 1944“ [přehled byl vlastně částí rekonstruovaného válečného deníku – pozn. aut.] uvedl tyto skutečnosti: „Bojová nálada brigády zůstává velmi dobrá… Po reorganizaci a doplnění bude 2. čs. samostatná paradesantní brigáda plnit čestně bojové úkoly. Ztráty v uvedených akcích: mrtví 2 důstojníci, 2 rotmistři, 31 mužů. Raněni 2 důstojníci, 2 rotmistři, 47 mužů, nezvěstných 17 mužů.“ Brigáda tedy za týden na bojišti
97
ztratila celkem 103 svých příslušníků. Péči o zraněné v té době už zabezpečovala i čet. Vanda Vielošíková-Biněvská, která po letech vzpomínala na stále se komplikující podmínky: „Já jsem opět ošetřovala raněné. Nejdříve jsme je odesílali letadly do ruských týlových nemocnic. Později to však nebylo možné a museli jsme zajistit ubytování raněných u místního obyvatelstva, pochopitelně s vhodným úkrytem.“ Dne 17. října 1944 velitel 1. ČSAS div.gen. Rudolf Viest uvedl v situačním hlášení hlavnímu veliteli čs. branné moci div.gen. Sergěji Ingrovi (tuto funkci vykonával od 19. září) do Londýna: „2. brigáda, ze které 2. prapor a část 1. praporu byly nasazeny, se potřebuje soustředit a doplnit mužstvem, které jí už bylo dodáno. Proto už bude stažena a pak si vytvořím zálohu, ovšem za předpokladu, že to situace dovolí. Mám v úmyslu u brigády vytvořit 3. prapor, pokud budu mít zbraně.“ První fáze nasazení 2. čs. parabrigády na Slovensku se tedy úspěšně završila. Výrazné změny poměrů na frontě si všimli nejen vojáci, ale i politici. Komunistický funkcionář a poslanec Rudolf Slánský zaslal už 14. října moskevskému vedení KSČ následující zprávu: „Před týdnem byla situace naprosto kritická. Ztráceli jsme jednu pozici za druhou, Němci postupovali. Dostali se až na vrchol kremnických hor, 7–9 km od Banské Bystrice, 4–5 km od Zvolena, téměř až k Harmanci. Slovenští vojáci při objevení se tanků, při palbě z minometů utíkali. V Banské Bystrici bylo slyšet nedalekou palbu z děl. Některé výzvědné minometné hlídky se dostaly na 5 km od Banské Bystrice. V té době jsme již museli myslet na přechod k partyzánským metodám boje všech, i armády. Situace se zlepšila jednak zasazením některých partyzánských oddílů, ale hlavně vojáků 2. čs. brigády. Nyní je situace lepší, fronta konsolidovanější, přešlo se k protiútokům, dobyly se nazpět některé obce…“ Přítomnost vojáků parabrigády, výrazně kvalitativně převyšujících vše, co byli povstalci na frontě schopni nasadit, zaznamenali i Němci. Kromě jiného to vyplývá i z textu dálnopisu úřadovny vedoucího „Pro boj s bandami“, určeného pro vyšší vedoucí SS a policie v Praze, Vratislavi, Krakově a Vídni, který obsahoval následující: „Na západním Slovensku západně od Banské Bystrice a Zvolena, kladou bandy, mezi nimiž jsou sovětské paradesantní skupiny, tuhý odpor. Podle výpovědí zběhů to má být 2. česká paradesantní brigáda (naposledy hlášena jihozápadně Sanoku…“ O den později velitel okupačních vojsk na Slovensku upozorňoval na parabrigádu ve své zprávě, určené Úřadu vojenského zmocněnce při německém státním ministrovi pro Čechy a Moravu: „Přistání české paradesantní brigády v prostoru Zvolena se potvrzuje. Tato jednotka má dobrý výcvik a bojuje houževnatě.“ Za další dva dny týž zdroj pokračoval: „Česká paradesantní brigáda definitivně potvrzena. Podle výpovědí zajatců brigády byla dopravená z Krosna ve dnech 1., 7. a 8. října do prostoru Banské Bystrice leteckou cestou…“ Němci se samozřejmě neomezovali jen na výslechy zajatců, ale snažili se rádiovým
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289482