DPH 2021 - výklad s příklady (Ukázka, strana 99)

DPH – výklad s příklady

postupu. Prostřední osoba musí především splnit všechny podmínky, které jí ukládá předchozí odst. 6 a dále musí oznámit stejné DIČ prodávajícímu a kupujícímu (odst. 7 písm. b). Oznámení DIČ kupujícímu splní prostřední osoba tím, že toto DIČ uvede na svém daňovém dokladu vystaveném pro kupujícího. Na daňovém dokladu vystaveném pro kupujícího musí prostřední osoba také uvést sdělení, že se jedná o třístranný obchod (odst. 7 písm. c).

V odst. 8 je stanovena povinnost kupujícímu, plátci nebo identifikované osobě, oznámit prostřední osobě svoje tuzemské DIČ. Na základě daňového dokladu, který je vystaven prostřední osobou, je kupující následně povinen přiznat v tuzemsku daň z pořízeného zboží podle § 108 odst. 2 zákona o DPH. Daň kupující vykáže stejným způsobem, jako by zboží z jiného členského státu pořídil sám.

Příklad Osoba registrovaná k dani v Německu (prodávající) prodává zboží osobě registrované k dani na Slovensku, ale zboží je dopraveno přímo z Německa do tuzemska kupujícímu, plátci. Přepravu zboží z Německa do České republiky zajistil německý dodavatel. Daňový doklad je vystaven německým dodavatelem (prodávajícím) na slovenskou osobu (prostřední osoba). Prodávající dodání zboží z Německa do České republiky osvobodí od německé daně jako dodávku zboží do jiného členského státu vykázanou na prostřední osobu. Prostřední osoba nemá povinnost přiznat daň z pořízeného zboží v České republice, protože toto pořízení zboží je osvobozeno od daně za splnění podmínek stanovených ustanovením § 17 zákona o DPH. Prostřední osoba vystaví daňový doklad ze svého slovenského DIČ na české DIČ kupujícího. Prostřední osoba je povinna na daňovém dokladu uvést, že je zboží dodáváno za použití třístranného obchodu a uvede dodání zboží do souhrnného hlášení podávaného na Slovensku. Plátce (kupující)s je povinen přiznat daň v tuzemsku, jako kdyby pořizoval zboží z jiného členského státu. § 18 Dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie (1) Přemístěním zboží v režimu skladu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přemístění zboží prodávajícím za účelem následného dodání tohoto zboží kupujícímu v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, pokud a) v době zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží 1. prodávající zná daňové identifikační číslo kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy zboží a 2. má být jeho následné dodání uskutečněno na základě ujednání kupujícího a prodávajícího a b) prodávající uvede 1. přemístění tohoto zboží v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a 2. daňové identifikační číslo kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy zboží v souhrnném hlášení.

(2) Pro účely dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie se rozumí a) prodávajícím osoba registrovaná k dani v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží uskutečňující přemístění zboží v režimu skladu, která nemá v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží sídlo nebo provozovnu, b) kupujícím osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, na kterou má být podle odstavce 1 následně převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník.

(3) Přemístění zboží v režimu skladu se nepovažuje za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu.

(4) Pokud ve lhůtě 12 měsíců ode dne ukončení odeslání nebo přepravy zboží (dále jen „lhůta pro dodání“) dojde k následnému převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník prodávajícím na kupujícího a podmínky pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 a 2 jsou stále splněny, považuje se tento převod práva za a) dodání zboží do jiného členského státu prodávajícím a

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289409

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, b) pořízení zboží z jiného členského státu kupujícím.

(5) Pokud ve lhůtě pro dodání dojde k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník prodávajícím na jinou osobu povinnou k dani než kupujícího, která je registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy přemisťovaného zboží, považuje se tento převod práva za dodání zboží do jiného členského státu a pořízení zboží z jiného členského státu podle odstavce 4, pokud jsou stále splněny ostatní podmínky pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 a 2 a prodávající zaznamená změnu pořizovatele v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

(6) Pokud před uplynutím lhůty pro dodání dojde k vrácení zboží, které bylo přemístěno v režimu skladu, do členského státu, ze kterého bylo odesláno nebo přepraveno, aniž by došlo k převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník podle odstavců 4 nebo 5, a prodávající uvede toto vrácení zboží v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, nepovažuje se toto vrácení zboží za přemístění zboží.

(7) Pokud před uplynutím lhůty pro dodání přestane být plněna některá z podmínek pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 nebo 2, aniž by došlo k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník podle odstavců 4 nebo 5, nebo k vrácení zboží podle odstavce 6, považuje se přemístění zboží v režimu skladu za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu v okamžiku, ve kterém daná podmínka přestane být plněna; okamžikem, ve kterém daná podmínka přestane být plněna, je v případě a) převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník prodávajícím na jinou osobu než kupujícího nebo osobu povinnou k dani podle odstavce 5 okamžik bezprostředně předcházející tomuto převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, b) odeslání nebo přepravy zboží do členského státu odlišného od členského státu, ze kterého bylo toto zboží původně odesláno nebo přepraveno, okamžik bezprostředně předtím, než jsou odeslání nebo přeprava do tohoto odlišného členského státu zahájeny, nebo c) zničení, ztráty nebo odcizení den, kdy 1. bylo zboží skutečně zničeno, ztraceno nebo odcizeno, nebo 2. byly zničení, ztráta nebo odcizení zjištěny, pokud nelze zjistit, kdy bylo zboží skutečně zničeno, ztraceno nebo odcizeno.

(8) Pokud se na přemístění zboží v režimu skladu nepoužijí odstavce 4 až 7, dnem následujícím po dni uplynutí lhůty pro dodání se považuje toto přemístění zboží za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu.

Komentář k § 18 Toto ustanovení bylo do zákona doplněno novelou účinnou od září 2020 a upravuje nový tzv. režim skladu (call‑off stock). V rámci režimu skladu (call‑off stock) dodavatel přemístí zboží do jiného členského státu za účelem jeho následného dodání předem známému odběrateli, tj. aniž by se zatím převádělo vlastnické právo ke zboží nebo právo nakládat se zbožím jako vlastník. Přemístěné zboží tak v jiném členském státě určitou dobu zůstává ve vlastnictví dodavatele a k přechodu vlastnického práva ke zboží (resp. k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník) dojde až v okamžiku, kdy je zboží ze skladu vydáno odběrateli dle jeho potřeb.

Režim skladu nahrazuje zjednodušení upravené do konce srpna 2020 v § 13 odst. 6 poslední věta a v 16 odst. 4 zákona o DPH s tím, že režim skladu je nastaven v celé Evropské unii jednotně ve vazbě na směrnici Rady. Princip režimu skladu je podrobně popsán také ve veřejně dostupné Informaci GFŘ k novele zákona o DPH s účinností od 1. září 2020.

Pokud by se na situaci přemístění zboží do jiného členského státu a následného dodání zboží uplatnila obecná pravidla daně, znamenalo by to vždy povinnou registraci dodavatele v zemi odběratele. Při splnění podmínek pro použití režimu skladu se přemístění zboží do jiného členského státu nepovažuje za uskutečnění plnění, dodavateli nevznikne povinnost přiznat daň z titulu pořízení zboží v důsledku přemístění zboží a teprve následné dodání zboží předem známému odběrateli se považuje z pohledu daně za dodání zboží do jiného členského státu.

Daň z pořízeného zboží přizná odběratel.

V případě, že je zboží přemístěno do jiného členského státu a nejsou splněny podmínky pro uplatnění režimu skladu (například v okamžiku přemístění zboží není znám odběratel), uplatní se pravidla pro přemístění zboží dle § 13 odst. 6 a ostatních ustanovení zákona o DPH.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289409

DPH – výklad s příklady

Odst. 1 a 2 vymezují základní podmínky pro uplatnění režimu skladu a z důvodu zjednodušení se zde pro účely režimu skladu zavádí nové pojmy.

Princip režimu skladu a základní podmínky pro jeho použití jsou stanoveny v odst. 1. Režim skladu lze uplatnit jen v případě dodání zboží v rámci Evropské unie, přičemž k dodání zboží dochází mezi osobami registrovanými k dani, dodavatelem a kupujícím. Kdo se rozumí dodavatelem a kupujícím a jaké jsou podmínky na ně kladené ve vazbě na registraci k dani je uvedeno v odst. 2.

Přemístěním zboží v režimu skladu se rozumí přemístění zboží prodávajícím za účelem následného dodání tohoto zboží kupujícímu. K dodání zboží kupujícímu dochází v členském státě, ve kterém se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy.

Podmínkami pro uplatnění režimu skladu je, že nejpozději v okamžiku zahájení odeslání nebo přepravy prodávající zná DIČ kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy a ze smluvního ujednání mezi prodávajícím a kupujícím je zřejmé, že předmětné zboží má být danému kupujícímu dodáno. Prodávající se rovněž povinen vykázat uskutečněné přemístění zboží v evidenci pro účely daně vedené dle § 100a odst. 3 zákona o DPH a v souhrnném hlášení.

Dle odst. 2 se prodávajícím v režimu skladu rozumí osoba, která přemísťuje zboží do jiného členského státu. Kupujícím se rozumí osoba, kterou má být následně převedeno vlastnické právo k tomuto zboží.

Prodávající i kupující musí být osoby povinné k dani, přičemž prodávající musí být registrován k dani v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží. Prodávající nesmí mít v zemi kupujícího (tzn. v tom členském státě, ve kterém je odeslání nebo přeprava zboží ukončena) sídlo ani provozovnu.

Kupující musí být registrován k dani v tom členském státě, do kterého je zboží přemístěno (tzn. v zemi, ve které je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží). Pro uplatnění režim skladu ale není rozhodující, zda má kupující v zemi ukončení odeslání nebo přepravy zboží sídlo nebo provozovnu.

Režim skladu lze uplatnit jen v případě dodání zboží v rámci Evropské unie, přičemž k dodání zboží dochází mezi osobami registrovanými k dani, jak je uvedeno výše.

V odst. 3 je stanoveno, že za splnění podmínek skladu se přemístění zboží ze státu prodávajícího do státu kupujícího nepovažuje za přemístění zboží, které je dle § 13 odst. 6 zákona o DPH dodáním zboží za úplatu. Zároveň se přemístění zboží v zemi kupujícího (tzn. v zemi ukončení odeslání nebo přepravy zboží) nepovažuje za pořízení zboží za úplatu, tzn., v souvislosti s přemístěním zboží nedochází k uskutečnění plnění, které je předmětem daně ani na straně prodávajícího, ani na straně kupujícího.

V odst. 4 se nastavuje domněnka, podle které dojde‑li ve stanovené lhůtě 12 měsíců k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník na kupujícího, má se za to, že prodávající uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu a že kupující uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Lhůta 12 měsíců začíná běžet ode dne ukončení odeslání nebo přepravy daného zboží při jeho přemístění v režimu skladu.

Postup v případě, že k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník v uvedené lhůtě nedojde, je uveden v následujících odstavcích komentovaného ustanovení.

Příklad Plátce A dodá do Německa zboží v režimu skladu firmě B, registrované k dani v Německu, v celkové hodnotě 1 mil. Kč. Zboží je určeno pro výrobu, kterou realizuje firma B v Německu.

Zboží bude uskladněno v Německu ve skladu firmy B, která si zboží bude ze skladu odebírat

100 Ukázka elektronické knihy