Návrat do života Uvážíme-li, že složité struktury mozku (fyzické jevy) vytvářejí asi 1011 neuronů, které vzájemně souvisejí s pochody v lidské mysli, musíme se vyvarovat toho, abychom přisuzovali cokoli podobného lidskému myšlení také nižším systémům, jako jsou atomy a molekuly. Pochody jejich mysli se musí od našich naprosto lišit, přesto i je můžeme za pochody mysli pokládat – to znamená za druh počitků, které jsou vzájemně provázány s fyzickými procesy, ale nejsou s nimi totožné.9 Gregory Bateson se při dokazování přítomnosti mysli v přírodě vydal jiným směrem. Namísto toho, aby hledal mysl uvnitř systémů, chápal ji jako něco zasazeného do informačních obvodů, které živé systémy propojují a řídí: Souhrnná seberegulační jednotka, která zpracovává informace, představuje systém, jehož hranice vůbec nesouhlasí s hranicemi těla ani s hranicemi toho, co obecně nazýváme jako „já“ či „vědomí“.10
Já jako ten, který činí volby Stejně jako každý otevřený systém, také mysl je sebeorganizující. Zatímco její mentální operace mohou být ovlivňovány zvenčí, není možné je řídit. Je to dáno tím, že tlaky okolí mohou působit pouze v interakci s vnitřními kódy systému a ty jsou podmíněny předchozí zkušeností. Jak se postupně systém stává komplexnějším, je méně determinován svým okolím a zvyšuje se jeho autonomie. Mysl lidí i některých dalších savců s velkým mozkem je obdařena pozoruhodnou schopností – vědomím schopným sebereflexe. To se nutně vyvinulo, když se vnitřní složitost systému a rozsah 62
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289290