Oskar Fuchs
„Myslíš, že bychom mohli… víš, znova… jako předtím…“ Zavrtěl jsem odmítavě hlavou. „Ne.“ „Proč?“ „Kafe ze slepovanýho hrnku chutná po chcan kách,“ použil jsem lehce modernizovanou lidovou moudrost. „Dobře,“ stiskla rty. „Měla by ses vyspat,“ řekl jsem tiše. Bývalka nechala sjet opěrák sedačky do vodorovné pozice, lehla si, skrčila nohy a hlavu mi položila na klín. „Ale nějaký příběh bys mi vyprávět mohl,“ kníkla. „Jako kdysi.“ Stejně by jinak nedala pokoj, to bylo jasné. „Oukej,“ souhlasil jsem po chvíli s povzdechem. „Je tomu už dávno. Byla jednou jedna lovkyně hlav neboli zločinců,“ začal jsem. Terka zavřela oči. „Poslouchám…“ „Nebyla jen krásná, ale i chytrá. Častokrát dokázala uspět tam, kde ostatní selhali. Jednou projížděla malým městem na severovýchodě dnešních Čech. Když zastavila koně před krčmou, aby se najedla, všimla si zatykače na místního delikventa a rebela proti vrchnosti přepadávajícího pocestné v lese. Suma byla více než zajímavá, času měla dost, a tak se rozhodla vydělat pro sebe nějakou tu
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288635