Pulley3-zlom.qxd28.2.202112:08Stránka98
prstem přes slova OŠKLIVÝ BeNNy a výraz v očích se měnil ze zvědavého na smutný. ZaBIl DARwiNa MaMI MaMI MaMI ProMIň moc lÍTo MrTVÁ HoLKA Někde nad Hunterem se do ticha ozvalo další vrznutí podlahy a on ztuhnul. Trámy ve stropě protestovaly, jak se přes ně na půdě někdo plížil. Hunter vystrčil hlavu do tmavé chodby. Matka mu přidělila pokoj, který byl úplně nejdál od ložnice rodičů, naproti zadnímu schodišti. Příkré a úzké schody byly postaveny proto, aby služebnictvo a náctiletí synové zůstávali neviditelní. Radiálně řezané schodnice a propracované řezby v dubovém hlavním schodišti, které bylo umístěné uprostřed vstupní haly a tyčilo se přes dvě patra, byly určené k tomu, aby pán a paní domu mohli ohromovat svými příchody a odchody. Monumentální vitrážové okno s olověnými páskami nad vstupními dveřmi vrhalo na vzdálenou zeď tajuplnou záři. „Haló?“ zavolal podruhé a přiměl vlastní hlas znít hlasitěji než šepot. Zašklebil se, protože jemu samotnému připadal jako kňourání. Jsem idiot. Staré domy vržou. Sedají si. Sténají. Nebo ne? „Mami? Tati?“ Na konci chodby byly otevřené dveře do ložnice rodičů. Jejich postel byla pořád ustlaná. Ostatní dveře lemující chodbu zůstávaly zavřené. Tupé klapnutí ho přimělo otočit hlavu k zadním schodům. Nastalo ticho. Hunter uvažoval, že by se vrátil do pokoje a zablokoval dveře židlí. Nebylo by to poprvé. Z toho domu mu běhal mráz po zádech od prvního dne. Očima těkal z jednoho tmavého kouta do druhého. Něco ho pozorovalo. Něco ho posuzovalo. Nenávidělo to jeho i rodiče, pokaždé, když pověsili obrázek. Nepatřil sem, oblečený do uváleného trička a volných trenýrek, hubený
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288348