„A pak ten Hansen, praštěnej doktor, co utekl a unesl Borgensenovou,“ pokračoval, aniž by poslouchal, co mu Kjelsson řekl. „Tušíte, proč to udělal?“ „Jo, to kdybych věděl, tak mám Nobelovu cenu z psychologie,“ pokrčil Kjelsson rameny a napsal na tabuli tučnými písmeny Dresden 5 a do závorky napsal velké V. „A to je co?“ zeptal se major. „Ta recepční, co utekla, měla na dlani napsané nebo vytetované V a objevují se tu nějaké zprávy o skupině Dresden 5. Vůbec nevím, o co jde, ale jsem přesvědčený, že to má spojitost s Borgensenem i s Furhensem.“ „Zjistěte, co je to za skupinu, i kdybyste měl do těch Drážďan odletět. Dneska už běžte domů,“ poznamenal major Elgupp a odešel. Asi bych měl jít zpátky do hotelu, ale zítra se stavím za Romstromovou, pomyslel si Kjelsson a podrbal se na zarostlé tváři. ***
[ Kodaň, Pro-Genetics DK, 21:02 ] Muž v modrém obleku a s červenou kravatou držel telefon a poslouchal ženský hlas na druhé straně. Muž se jmenoval Lars Akasen a byl výkonným ředitelem Pro-Genetics. „…co si myslíte o mém plánu?“ zeptala se. „A mám na výběr, paní Borgensenová?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287935