„Já tu zůstanu,“ nabídl se tatínek. „Krávy potřebují podojit a taky si promluvím s veterinářkou, až přijde zkontrolovat Per cyho. Teď je u něj Sam. Dojdu za ním a řeknu mu, co jsme zjistili.“ „Myslím, že Sam by měl jet s námi,“ řekla Kája. „Jestli se nám podaří Noddyho najít, budeme s ním možná muset rychle ujet, a pokud by na něm měl někdo jet, může to být jedině Sam.“ Harry a Larry chtěli jet oba, ale začali se hádat, kdo z nich bude užitečnější. „Já umím karate,“ řekl Harry a předstíral kop přímo na Lar ryho hlavu. „Já mám zase zdrcující pravý hák,“ odpověděl Larry a máchl pěstí směrem k Harryho bradě. Ten naštěstí v pravou chvíli uhnul, takže ho rána nezasáhla. „Kluci!“ zakřičela maminka. „Nepojedete ani jeden, jestli se budete chovat takhle. Tohle je záchranná akce, ne souboj o ceny.“ Kluci svěsili hlavu jako pokáraná štěňátka. Kdyby měli ocásky, měli by je teď stažené mezi nohama. Káje jich bylo poprvé za celý den líto. „No, hodně jste se snažili pomoct s vystopováním nákla ďáku,“ řekla. „A přišli jste na tu souvislost mezi baseballovou čepicí a Essexem. A zřejmě by se nám hodily nějaké boxerské a karatistické dovednosti, ale možná by bylo lepší, kdybyste si je šetřili až na setkání s únosci.“ Ze stodoly k nim přišel Sam. „Percy už je skoro v pořádku,“ řekl a usmál se. „Dostává hlad a neustále teskní po Noddym, ale to je dobré znamení. Pan
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287861