Skip to main content

Endymionův vzestup (Ukázka, strana 99)

Page 1

Simmons4-zlom.qxd9.1.202120:16Stránka104

DAN SIMMONS

Zaklonil jsem se a podíval se nahoru na oblouk. Šokovalo mě, když jsem spatřil, že některé obkladové panely chybí a je vidět ocelová žebra. Kajak již pod obloukem proplul, a žádný přechod nenastal, nedošlo k žádné náhlé změně světla a gravitace, neucítil jsem cizí pachy. Nebylo to nic než zchátralá architektonická kuriozita, která čistě náhodou připomíná… Pak se všechno změnilo. V jednom okamžiku jsme se s kajakem pohupovali na větrem bičované Mississippi a mířili do mělkého krátkého jezera, které bývalo městem St. Louis, v další sekundě byla najednou noc a já jsem s lodičkou ze sklolaminátu plul úzkým kanálem mezi kaňony osvětlených budov pod tmavým světlíkem půl kilometru nebo víc nad mou hlavou. „Kristepane,“ uklouzlo mi. „Ježíš Kristus,“ spustil komlog. „Postava dávného mesiáše. K náboženstvím, která vycházejí z jeho údajného učení, patří křesťanství, zenové křesťanství, staré a moderní katolictví a protestantské sekty jako…“ „Zmlkni,“ zarazil jsem ho. „Režim hodného dítěte.“ Tento příkaz umožňoval komlogu mluvit jen tehdy, když byl osloven. Po tomto kanálu, pokud to byl kanál, se na lodičkách vozili také jiní lidé. Desítky veslic, maličkých plachetnic a dalších kajaků se pohybovaly po proudu i proti němu. V blízkém okolí, po nábřežních promenádách a pěšinách kolem řeky nebo po lávkách klenoucích se nad dobře osvětlenými vodami chodily v párech nebo malých skupinkách stovky dalších. Podsadití jedinci v zářivě barevných úborech klusali sami. Když jsem zkusil zvednout pádlo kajaku, ucítil jsem, jak mi ruce svazuje gravitace – první dojem byl, že přinejmenším o polovinu silnější než zemská. Pomalu jsem vzhlédl k těm stovkám – tisícům – osvětlených oken a věžiček, lávek, balkonů a přistávacích ramp, k dalším světlům chromovaně stříbrných vlaků, které s tichým bzukotem klouzaly průhlednými tubusy nad řekou, éemvéček řítících se vzduchem, levitačních plošin a aeropřívozů přepravujících lidi přes ten neuvěřitelný kaňon… a pochopil jsem. Lusus. Tohle musel být Lusus. Už jsem se s Lusany setkal: bohatými lovci, kteří jezdili na Hyperion střílet kachny a polovrutky, ještě bohatšími hazardními hráči odjinud, kteří vymetali kasina na Devíti ocasech, kde jsem pracoval jako vyhazovač, dokonce i v našem oddílu domobrany se našlo pár přistěhovalců od– 104 –

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287572


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook