98
HEIDI RICEOVÁ
„A ty mě ponižovat můžeš?“ okřikl ji. „Cože?“ vytřeštila na něj oči. Začínala mít všeho dost. Nechtěla vyvolávat hádku, nechtěla ho rozzlobit, ale ustoupit opravdu nemohla. Měla svou hrdost a ta jí nedovolovala jeho peníze přijmout. „Nevím, o čem mluvíš,“ přiznala. „Nevíš? Tak já ti to vysvětlím. Říkáš, že nechceš být jako tvá matka, ale mě srovnáváš s mým otcem. A domníváš se, že tě chci využít a zneužít stejně, jako on využil a zneužil desítky žen. Včetně mé matky. Proč, když sama nechceš být jako tvá matka, myslíš, že já bych chtěl být jako můj otec?“ „Ty mě nijak nezneužíváš, Dominiku,“ snažila se ho uklidnit, protože pohled do jeho bolestí zkřivené tváře jí rval srdce. „Jsem s tebou dobrovolně. Chci s tebou být. Podepsala jsem předmanželskou smlouvu a dobrovolně s tebou vstoupila do manželství. Souhlasila jsem se vším, co je ve smlouvě. Kromě výše odstupného. Nechci tolik peněz. A za to, co se stalo mé mamince, nemůžeš. Tvůj otec a má matka byli dospělí. Ty ne.“ „Mon Dieu! Jak můžeš tvrdit, že za to nemůžu, když vůbec nevíš, co se tehdy stalo?“ Jeho slova ji zasáhla jako jedovatý šíp. A přivolala nepěkné vzpomínky. Na to, jak ji maminka se slzami v očích a s krvavým šrámem ve tváři uprostřed noci vytáhla z postele a zašeptala: „Stalo se něco hrozného, holčičko. Pierre se na mě a na Dominika hrozně naštval. Musíme okamžitě odjet.“ „To nemyslíš vážně, Dominiku…“ Že by tehdy mezi její maminkou a Dominikem k něčemu došlo? Něco tak absurdního ji ještě nikdy nenapadlo. Ale co když… ano? Jako by toho zatím bylo málo, přepadl ji ještě ke všemu pocit žárlivosti. Žárlí na svou vlastní matku! Dominic zamířil do kuchyně a tam k lednici, z níž
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287563