98
L .
A .
L A R K I N
·
Ž Í Z E Ň
malý obchod – nějakých pět set milionů –, ale firma měla přinejmenším dvojnásobnou cenu vzhledem k příležitostem, jaké mu vlastnictvím Hung Security vzniknou. A pro Roberta to bylo ještě i jiné vítězství. Život je o počítání skóre, udržení přední pozice. I v téhle žumpě je dosud králem. Robert vypnul iPod, vysedl a sundal helmu a kuklu. Počkal, až k němu doběhnou kapitán Wei a ten voják, který nedokázal zabít toho, co přežil. Záměrně zaparkoval v dostatečné vzdálenosti, aby neviděl na ohořelá těla. „Kolik jich máme?“ zeptal se. „Včetně MacNamary a Coxe pět, pane,“ řekl Wei. „Takže ještě žijí tři a jeden tady zjevně byl a zachraňoval, co se dá,“ usoudil Robert a záměrně pomalými pohyby si zapálil cigaretu. „Ano, pane,“ odpověděl Wei, hlavu skloněnou. Robert potáhl z cigarety a několikrát rychle za sebou vydechl, čímž vytvořil kouřové kroužky. Zbytek vyfoukl nosem do Weiova obličeje. „Identifikujte osobu, která se vrátila.“ „Domníváme se, že to byl Searle. Vysoký muž. Grigg je menší a oblejší. A pak ještě utekla jedna žena.“ Robert přikývl, soustředěný na kouření. Vítr k němu přivanul pach spáleného masa a benzínu. Doufal, že cigareta ten zápach z jeho nosu zčásti vyžene, ale kdepak. „Ano. Čekal jsem, že to udělá Searle. Ale kde jsou ostatní?“ Chvíli o otázce uvažoval, pohled stočený k zemi. Když znovu vzhlédl, oba vojáci si ho prohlíželi. Okamžitě sklopili zrak. „Co sebral?“ zeptal se Robert příkře. „Těžko říct, pane…“ „Jídlo, léky? Co?“ Docházela mu trpělivost. „Zjišťujeme to, pane. Chcete provést kontrolu sám?“ Robert si celý život chránil záda a poznal, o co kapitánovi jde. Přistoupil k němu, až ho od Weiova obličeje dělilo jen pár centimetrů. „Máte mě za změkčilého městského kluka, že ano?“ Wei, zvyklý na neúprosnou brutalitu velitelů jako Robertův otec, ho možná po prvních vraždách slyšel zvracet.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287487