Mezi běžnými vojáky základní služby a poddůstojníky absolventy bývala rivalita – už proto, že nevysokoškolák sloužil dva roky, zatímco vysokoškolák jen jeden rok. Závist vykonávala své. „Jak mám ukáznit opilého vojáka, když ani nemám pořádnou zbraň?“ ptávali se absolventi důstojníků z povolání, když před hlídkovou službou absolvovávali nezbytné předpisové poučení. „První, co uděláte s kontrolovaným vojínem, je to, že si od něj vyžádáte jeho vycházkovou knížku. Z ní vidíte jeho jméno – a držíte ji v ruce. To si pak vojín rozmyslí klást vám odpor, když mu ji můžete zabavit. Jeho pak při návratu do kasáren bez vycházkové knížky odvedou rovnou do basy; a kromě pár dní „ostrých“ nejspíše vyfasuje zaražení vycházek na delší dobu.“ Tak znělo poučení od zkušených lampasáků – s intuitivním využitím PTR.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287012