9 – Útočiště
Když nalezneme útočiště v Buddhovi, začneme vnímat přítomnost a všechny její vlastnosti, jež jsou pro nás podporou a pomocí. Tuto dharmakáju cítíme jako přítomnost, nikoli jako absenci. Takové prožitky se výrazně posilují přítomností sambhógakáji v podobě energetického projevení určitého božstva, jež je nám něčím blízké. Například máme-li vztah k Čänräzigovi nebo Táře a zvolíme si je jako své útočiště a při meditaci se zaměřujeme na jejich určité vlastnosti, skutečně začneme cítit přítomnost daného božstva. Není to pouhá imaginace. Pokud jsme schopni klidně sedět, ztišit mysl a invokovat obraz božstva, po čase vnímáme stále silněji jeho přítomnost v těle jako inspiraci a životodárnou sílu, jež posune mysl na vyšší úroveň důvěry a oddanosti. Nalezení útočiště v Buddhovi tedy není spojeno jen s postavou z dějin, ale je to především přítomnost určitých vlastností, je to zdroj, jenž nás podporuje, kdykoli to potřebujeme. Takové útočiště je obzvláště důležité v dobách, kdy se cítíme ztraceni a jsme zoufalí. Když jsem procházel těmito fázemi života, často jsem míval pocit odcizení od dharmy i od základu své vlastní buddhovské podstaty. V takových chvílích pro mě bylo velmi důležité úplně se uvolnit a otevřít pocitu útočiště v srdci. Tento proces mi připomíná jednu píseň Leonarda Cohena, níž zpívá o „štěrbině, kterou proniká světlo“. Při své práci terapeuta a učitele vídám spoustu lidí, kteří mají v krizových dobách života pocit, že se nemají kam obrátit. Cítí, že běžné strategie ega selhaly, a zoufale hledají něco, co by jim pomohlo. Pokud se věnují buddhistické praxi, navrhuji jim, ať vyhledají útočiště, kde by mohli klidně sedět a otevřít srdce a požádat o pomoc. Tato žádost o radu a vedení může být spojena s obětováním svíčky a modlitbami. Postup není až tak důležitý, nicméně vyhledání útočiště v Buddhovi nebo v určitých božstvech se může pro člověka stát velmi zásadním krokem. Jsou to chvíle uvolnění, odevzdání, požádání o pomoc a nasměrování. 85
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286623