2. 2 Enha ncement ja ko exemplif ikace etické releva nce
99
ním případu použití biomedicínských technologií byla ukázána etická relevance biomedicíny a významnost prospektivní etiky.163 Důraz přitom bude kladen jednak na novost etického nároku, který biotechnologie v medicíně znamenají, a jednak na prospektivnost tohoto etického nároku a jeho budoucnostní implikace. Z tohoto hlediska je enhancement novum významně odkazující do budoucnosti. Navíc je enhancement poměrně diferencovaným a komplexním fenoménem. Metodicky nepůjde o postup klasické kasuistiky, která hledá řešení pro jednotlivá etická dilemata, nýbrž spíše o typus, jenž se váže k etické ambivalenci biomedicíny. Smyslem uvedeného příkladu je nastínit, jak širokospektrá a mnohoúrovňová je etická problematika biomedicíny, neboť tento příklad zároveň naznačuje, že za samými morálními dilematy tkví ještě hlubší otázky, které jsou ne vždy vnímány a tematizovány – což samo o sobě je eticky a filosoficky důležité. Zvoleným praktickým příkladem je enhancement,164 který sám o sobě je podnětem nejen pro etickou reflexi, ale i pro lingvistiku, protože
a práva AV ČR, Praha 2015, s. 13–43), a z textu, v němž jsem se snažil na příkladu enhancementu věku ukázat předpoklady etické reflexe enhancementu (Kuře, J., „Prolegomena to Any Ethical Reflection on Enhancement“, in: Sýkora, P. (ed.), Promises and Perils of Emerging Technologies for Human Condition, Lang, Berlin 2019, s. 35–63). 163 Je třeba podotknout, že rekonstrukce současných příkladů z biomedicíny je obtížná, neboť biotechnologie zároveň proměňují model medicíny. Srov. Sassower, R., „Technoscience and Medicine“, s. 222 n. 164 Jako další příklady etických dilemat biomedicíny by bylo možné uvést chimerismus (kombinování lidského a zvířecího genomu na úrovni molekulární, tkáňové i celého organismu), použití lidských embryí pro výzkumné účely, používání ženských oocytů pro výzkum; z klinické praxe pak zachraňování novorozenců na hranici viability, medicínsky marné postupy (angl. medical futility), prediktivní genetiku a sociálně etické aspekty biomedicínských technologií (např. jejich dostupnost, spravedlivou distribuci nebo sociální kohezi v kontextu zdravotní péče). Na příkladu chimerismu v biomedicínském výzkumu jsem nedávno ukázal důležitost sémantiky a ontologie jako předpokladů pro etickou reflexi. Viz Kuře, J., „Ontological Status of Human Non-Human Embryonic Chimeras“, in: Capps, B. J., Campbell, A. V. (eds.), Contested Cells: Global Perspectives on the Stem Cell Debate, Imperial College Press, London – World Scientific Publishing, Singapore 2010, s. 279–319.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285760