w i l l
c a rv e r
•
ta kov ý
n o r m á l n í
d e n
jistotou přímo Paulsonovi a pomalu přibližuje svoji ruku k drženým klíčům. Když je lékařova ruka těsně u Paulsonovy pěsti, Paulson něco ucítí a znovu se dívá na inspektora. Říká, že cítí, jak klíče tepají v rytmu srdečního pulzu. „Děkuji, detektive.“ Artaud si bere klíče zpátky a vysvětluje: „Klíče samozřejmě netepaly. Jde o kombinaci mých slov o tom, že určitě budou, a tlaku toho, že stojíte před dalšími lidmi a nechcete vypadat, že něco nechápete.“ Paulson se ošívá – ten rozbor se mu nelíbí. „Navíc jsem si udělal čas, abych přijel sem, a vy mě nechcete přivést do rozpaků nebo ze mě dělat hlupáka.“ Tím zachraňuje něco z detektivovy hrdosti. „Tohle je myšlení členů kultu v té nejjednodušší formě. Je to laciný trik na podtržení mého argumentu a měl bych se vám omluvit, že jsem vás takhle využil, ale fungovalo by to skoro na každého, přesně ze stejných důvodů.“ „Takže když třeba někdo věří, že je Ježíš, a tím myslím, že tomu opravdu totálně věří, ostatní lidi tomu uvěří taky?“ „To je na opačném konci spektra oproti téhle hloupé ukázce a vyžadovalo by to podstatně větší schopnosti, než jaké jsem vám právě předvedl. Ale princip je stejný. Ano. Když se někdo ocitne ve správné situaci, je to samozřejmě možné.“ „Kdybyste to mohl vysvětlit těm třiceti lidem venku, mohlo by to pomoct,“ žertuje detektiv. Je jich třicet dva. „Obávám se, že má práce zde je hotová. Doma na mě čeká lahev vína a dobrá kniha. Inspektore, uvidíme se za dva týdny. Budu potřebovat další dvě sezení, abych udělal pořádný pokrok. Vyhovuje vám to?“ „Naprosto. Ještě jednou díky za váš čas.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284673