Skip to main content

Pomýlená dědička (Ukázka, strana 99)

Page 1

LYNNE GRAHAMOVÁ

Uvědomila si, že by se měla konečně smířit s tím, že pro ni Alissandru znamená mnohem víc než ona pro něj. Jeho to nic nestálo, on byl vždycky nad věcí. Alissandru byl vášnivý. Chtěl sex, dostal ho a byl spokojený. Ale co ona? Toužila po skutečném vztahu, občasné pomilování jí nestačilo. Pátrala v sobě, jestli se v Alissandruovi nepokouší hledat něco, co v něm nikdy nebude schopná najít. Přehrávala si v hlavě scény z jejich setkání a dumala, jestli v nich neobjeví z Alissandruovy strany špetku citu, náznak toho, že mu na ní alespoň trochu záleží… Když už si pomalu začínala zoufalstvím rvát vlasy, dorazila Constantia s Pugglem. Isla byla rudá jako pivoňka, když jí otvírala. Cítila se provinile jako puberťačka, kterou konfrontuje milencova matka, ačkoliv byli s Alissandruem už dávno dospělí. Pozvala Constantii na kávu a v kuchyni se omlouvala za nepořádek, který nestačila uklidit. Pak popadla podnos a zanesla ho i s vonící kávou dozadu za dům na hezkou terasu, z níž byl krásný výhled na poněkud přerostlou zahradu. Jakmile se obě ženy usadily, Isla se kupodivu uklidnila. Zeptala se Alissandruovy matky, jestli nezná nějakou místní charitu, kam by mohla zanést oblečení a nepotřebné věci po Pauluovi a sestře. Constantia měla samozřejmě báječný přehled. Vyptávala se na Islino přátelství s Pauluem a zdálo se, že ji velice těší, že se o něm konečně může s někým bez zábran bavit. „Díky tvé sestře byl Paulu velice šťastný,“ podotkla Constantia tiše. „Občas z ní byl zoufalý, to je pravda, ale jinak mu přinesla štěstí, které by nejspíš nikde jinde nenašel. Jsem za to moc vděčná.“ „Měla jste příležitost poznat Taniu dobře?“ zeptala se Isla zvědavě. „To bych neřekla. Byla jsem přece jen její tchyně. Tania si přede mnou dávala pozor, a je to pochopitelné. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284639


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook