SUSAN STEPHENSOVÁ
z letadla. Když vstoupil do světla, skandovali jeho jméno. Ten zvuk jí vibroval celým tělem a Lucy si musela připomenout, že je otcem jejího dítěte. Když sestoupil dolů a pozdravil se s lidmi, vydal se Tádž stranou k flotile štíhlých tmavých sportovních aut. Lucy přemýšlela, jestli všichni, kdo s nimi jdou po přistávací dráze, míří do Wolf Fort. Tádžovo auto odspěchalo dříve, než měla možnost zjistit, v kterém autě má jet. Nikdy se necítila víc sama, v davu cizích lidí, kteří se všichni zdáli přesně vědět, kam míří. Pocit toho, že se pohybuje ve snu, zesílil, když jí vítr vehnal písek do očí. Všichni ostatní měli hlavy chráněné látkou. Pro jednou se jí ulevilo, když jí tmavý příslušník ochranky v bezvadném obleku a zřejmě se zbraní pod sakem ukázal na jedno z aut. Kdyby jí jen Tádž byl řekl pár slov, aby ji uklidnil, a vysvětlil jí, co bude následovat. Cítil se takhle on před třemi měsíci? Otřesená se posadila do auta. Už ne její milenec, už emír z Qalaly, a byla by blázen, kdyby na to zapomněla. Může být matkou jeho dítěte, ale její budoucnost v téhle zemi je neznámá a nejistá. Ujeli řadu kilometrů, z nich jen část po dálnici, a občas po nezpevněných cestách, než se v dálce objevila světla a z ranního oparu se ukázaly zdi impozantní budovy. Pevnost byla jasně osvětlená a vůbec nepůsobila zlověstně. Vlály na ní vlajky na oslavu emírova návratu, a oblohu osvětlovaly ohňostroje. Lucyinu úzkost rychle vystřídala živá zvědavost, a když auto zpomalilo, viděla uvítací výbor u vchodu. Všichni na sobě měli vzdušné qalalské hábity, a cestu přes dvůr ke kamennému vchodu lemovala slavnostní garda. Zklamalo ji, když Tádž zmizel za historickými zdmi, ale přistoupil k ní starší muž, který 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284629