98 • Daniela Tullyová
ta. Mohly snad být tyhle útvary důsledkem sesuvu půdy? V životě ještě žádný sesuv neviděla, tak si tím nemohla být jistá. Opatrně vyšplhala na největší balvan, aby měla větší rozhled, a o něco výše zaznamenala další ceduli, ale byla příliš vzdálená na to, aby ji dokázala přečíst. Vyškrábala se na další balvan a snažila se rozlišovat mezi kamením a hroudami zeminy. Tvrdý povrch jí zprvu umožňoval pohybovat se rychle kupředu, ale bylo to čím dál obtížnější, protože terén byl stále strmější. Po pěti minutách namáhavého lezení se přiblížila k ceduli tak blízko, že ji dokázala přečíst: POZOR, NACHÁZÍTE SE V BLÍZKOSTI ZRÁDNÉ BAŽINY. ŽIVOTU NEBEZPEČNO. Očividně nová cedule neměla na Mayu žádoucí efekt. Naopak ji ještě více motivovala a poháněla myšlenka, že překoná sesuv, který způsobil osudové neštěstí. Musela napnout všechny síly a zapojit celé tělo, aby se dostala na poslední balvan. Pak z něj seskočila. A místo aby dopadla do měkkého podmáčeného terénu, přivítala ji tvrdá země jakési mýtiny. Když se narovnala, vzhlédla a zhluboka se nadechla. Mýtina připomínala paseku v Perlachu. Babiččino a její šťastné místečko. Měla stejný oválný tvar a zrovna jako v Perlachu byl i na téhle mýtině po straně rozložitý dub s pařezem poblíž a na druhé straně rostly dvě břízy. Bylo to vůbec možné? Nebo si to pouze domýšlela? Koneckonců to byla jen mýtina v lese. Rozhlédla se kolem dokola a v dálce na druhé straně náhorní plošiny uviděla jezírko. Jestlipak se babička také kochala tímhle úchvatným pohledem? Byla tady? Nebyla ta podobnost až příliš nápadná na to, aby to byla náhoda? Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, že vlhkost na jejích tvářích nejsou jen slzy, ale že jsou to první kapky blížící se bouřky. V dálce zaduněl hrom. Začalo drobně pršet, ale přeháňka se brzy změnila ve vydatný déšť a Maya promok-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284118