98
1.412 pohyblivé vokály Pohyblivý vokál je takový vokál, který se vkládá za určitých fonetických podmínek do skupin konsonantů na konci kmene, aniž by sám byl nositelem jakéhokoliv lexikálního významu anebo gramatické funkce. Pohyblivé vokály se v ruské substantivní flexi vkládají do konsonantických skupin a) před nulovou koncovkou (/šv-a/ – /š+o+v-Ø/ шва – шов, /mark-a/ – /mar+o+k-Ø/ мáрка – мáрок, b) před koncovkou začínající na konsonant – prakticky jde pouze o koncovku /-ju/ v Isg 3. skl.: /vš-i/ – /v+o+š-ju/ вши – вóшью (před koncovkou /-m,í/ v Ipl 3. skl. se souhláskové skupiny nevyskytují), c) před konsonantickým rozšířením kmene – prakticky jenom ve slovech дно – дóнья, кáмень (кáмня) – камéнья, кóрень – корéнья (/dn-o/ – /d+o+n-j-a/, /kam1n,-a/ – /kam1+e+n,-j-a/). Ze systému ruštiny se nedá přesně foneticky definovat, do kterých konsonantických skupin se pohyblivý vokál vkládá. Jsou totiž případy, kde se do stejné skupiny v jednom slově pohyblivý vokál vkládá a v druhém nikoliv. Tak např. ze dvou slov se stejnou skupinou /jm/ na konci kmene má каймá ,obruba, lem‘ v Gpl каём, ale обóйма ,objímka‘, прóйма ,průramek, kalibrová měrka‘ tvoří Gpl bez pohyblivého vokálu обóйм, пройм; obdobně je кáторга – кáторг, ale кочергá ,pohrabáč‘ – кочерёг, a z homonymních slov лáска ,něžnost‘ a лáска ,lasice‘ má první Gpl ласк a druhé лáсок ,lasic‘ apod. Jinde je rozkolísaný stav dokonce ve stejném slově, např. усáдьба – усáдьб / усáдеб (Zaliznjak 2003, 145), ремеслó – ремёсел / zastaralé ремёсл (SSRLJa 12, 1210n.). V případě rozkolísaného stavu jde vždy pouze o to, zda se v daném případě pohyblivý vokál má použít či nikoliv, nikdy není (ve stejném slově) kolísání co do výběru vokálu, jak to má slovenština s případy jako dosiek/dosák, kvapôk/kvapiek/kvapák. Ve vztahu k pohyblivému vokálu se různě chovají i jednotlivé typy skloňování. Např. za stejných fonetických podmínek existuje v Nsg maskulin 1. skl. množství slov s takovými koncovými skupinami souhlásek, které by v Gpl 2. skl. byly celkem vyloučené: tak např. existují v Nsg волк, парк, банк se skupinami /lk/, /rk/, /nk/ před nulovou koncovkou, ale slova 2. skl. se stejnými konsonantickými skupinami na konci kmene mají před nulovou koncovkou nutně pohyblivé /o/, např. пóлка – пóлок, пáрка – пáрок (sibiřský kožený oděv), бáнка – бáнок ,sklenice na zavařeninu‘. Obecně lze říci, že největší pravděpodobnost pohyblivého vokálu je před plozivou /k/ a afrikátou /c/: skupiny jako ploziva + /k/ (např. /bk/, /dk/, /pk/, /tk/…), afrikáta + /k/ (/čk/, /ck/89), tupá sykavka + /k/ (/žk/, /šk/) před nulovou koncovkou jsou naprosto vyloučené. Naopak, ve skupinách jako /s3t/, /s3d/, /k2t/, /nt/, /p3t/ se pohyblivé vokály nikdy nevyskytují.
89 Skupina /ck/ na konci kmene je vyloučena jenom u apelativ (všeobecných podstatných jmen): u vlastních místních jmen je celkem běžná, např. Кузнéцк, Луцк, Донéцк.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276416