NATALIE ANDERSONOVÁ
odrazil neodolatelným úsměvem. Bylo jasné, že to udělal schválně. Srdce jí dunělo až v uších. „Dostalo se ke mně, že potřebuješ další sušenky pro svoje nenasytné modelky?“ „Přesně tak,“ usmál se zeširoka. „Na kolaudační večírek?“ Rozpřáhl ruce. „Někdo mi řekl, že by to byl krásný domov spíš než luxusní prázdninový dům, a tak jsem si chtěl vyzkoušet v něm trochu žít.“ „A co je tvoje definice slov trochu žít? Bavit se s krásnými lidmi?“ „Copak si to musí odporovat?“ zeptal se, shrnul si mokré vlasy z čela a zaujal postoj sochy anděla. „Samozřejmě je třeba se smířit s tím, že se tak trochu pohřbíš v ospalé vesničce s bandou seniorů.“ Ach… tak s tímhle začíná? Gracie se opatrně nadechla. „Vesnice není ani zdaleka ospalá. Je tam spousta turistů a příležitostí,“ zamumlala významně. „Spousta, spousta turistů.“ Rafe přimhouřil oči. „Takhle to na mě zkoušíš?“ Gracie pokrčila rameny, ale pulz jí jel na plné obrátky. Rafael na ni působil naprosto neskutečně. Proč si kčertu něco neobleče? „Vždycky chodíš na obchodní jednání v plavkách?“ „Když je horko.“ Ale on věděl, že Gracie přijede, a oblékl se tak schválně. Zatímco ona se dala do gala. Kalhoty by mu rozhodně prospěly. Na rtech mu sice hrál úsměv, ale oči byly ostré. „Jsem bohatý potenciální klient, neměla by ses přizpůsobit mým výstřednostem?“ Gracii na okamžik spadla čelist. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276300