3. Sbohem všemu?
nemohla využít, na armádě, kterou nemohla na území kontinentu nasadit, a na mezinárodní politické prestiži, jejímž hlavním zdrojem byla velkomyslnost trojice vítězných mocností na konci války, motivovaná jejich vlastními zájmy. Nevyslovená premisa francouzských vztahů se Západním Německem zněla: vy budete předstírat, že nemáte moc, a my budeme předstírat, že si vaší moci nevšímáme. V šedesátých a sedmdesátých letech měly francouzsko-německé vztahy historicky nejblíž ke vztahům mezi Rakouskem a Pruskem na počátku 19. století. Rakušané neviděli žádné zvláštní nebezpečí a naopak spatřovali jisté výhody v tom, zbohatne-li Prusko a vydobude-li si v industrializovaném severním Německu vliv – jen když budou Habsburkové uznáváni za hlavního partnera v německojazyčné Evropě a bude se jim dostávat náležité úcty. Když nakonec pochopili, že formální prestiž je bezobsažná pocta a že v sobě pruská prosperita zahrnuje touhu po obsáhlejším vlivu i schopnost vynutit si její uskutečnění, bylo už pozdě: poražení Rakušané, s nimiž se následně jednalo svrchu, představovali druhořadou mocnost, která už ve sjednoceném Německu nehraje žádnou roli. Dnes samozřejmě nejde o to, že by Francie měla od Němců utrpět další (vojenskou) porážku, nicméně ve všech ostatních ohledech jde o poučnou analogii. Rok 1989, pád železné opony a vznik Německa mnohem většího a bohatšího, než je Francie, tak 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275896